Posted By: snake (:q!) on 'CZburn' Title: Re: jaka DVD Date: Fri Mar 2 20:23:54 2007 > No to bych ja tedy rozhodne nerekl. Jednak jako fyzik a jednak jako uzivatel > majici nekolik desitek RWcek uz dost dlouho. > R a RW se lisi v tom, co informaci na mediu drzi. V prvnim pripade jde o > organicke barvivum, ktere se ciste teoreticky muze zkazit, pokud sek nemu > dostane vzduch nebo pokud bylo nejak blbe vyrobeno. Zaznamna RW je ale uplne Ja se nehadam, bylo to psano jen jako domnenka, ale nabizim ke zvazeni tohle (bo Tve argumenty mne vubec nepresvedcuji): sam poznamenavas o kousek dale, ze RWckove medium muze mit vadne sektory uz jen z principu, ze na ne proste po nejake dobe nejde zapsat. Ale to je ten zdaleka nejmensi problem. Ten zajimavejsi vidim v tom, ze u Rka muzes dosahnout jen zmeny 0 na 1 (pripadne z cehokoli do necitelnosti), zatimco u RW jak z 0 na 1, tak z 1 na 0. A rekl bych, ze oxidace neni jediny zpusob, jak hodnotu pitu prehodit ci znecitelnit. Uvadi se i teplo, ruzna jina zareni, vlhkost degradujici medium mechanicky (rozlepi se a je necitelne) atp. Tezko rict, fakt by mne zajimala nejaka studie (vlastnictvi nekolika RWcek samozrejme nic neprokazuje)... > stejny jako na DVD-RAM. Jedna se tedy o vhodne prekrystalizovani materialu. > V > podstate se bud necha zchladnout pomalu a pak je krystalicky nebo rychle a > pak je amorfni. Aby to prekrystalizovalo, tak se to musi nejprve roztavit, > coz se v supliku nestane. Samozrejme i RWcka mohou umrit, ale A timhle jsi si jistej? Tj. ze kdyz prestanou bejt citelny, ze to bude diky jinemu duvodu nez je svevolna zmena te krystalicke struktury na prilis mnoha mistech, ktere jiz ty autokorekcni mechanismy nedovedou opravit? > pravdepodobnost > je mensi a spis nez vlastni informace ulozena na mediu se kazi odrazova > vrstva, ktera oxiduje ci se deformuje a to pak ma za nasledek necitelnost. > Urcite vam jeste nejde do hlavy, jak to, ze kdyz RAM a RW pouzivaji stejny > zpusob ulozeni informace, jak je mozne, ze RAM se udava 100 tisic prepisu, > kdezto u RW jen 1000. Na to mam taky vysvetleni. RWcko musi, aby slo > prepsat, > kompletne cele v poradku. Jakmile se vyskytne nejaky usek, kam zapsat nejde > nebo to neni citelne, pak RWcko muzete vyhodit. RAM je ovsem Tohle neni pravda. Takovehle problemy resi UDF i u RWcka. A nehraje mi na tom minimalne to, ze kdyby bylo uplne vsechno ostatni jinak stejny, pak rychlosti zapisu i cteni by u RAMovych medii nebyly tak nizke v porovnani s RWcky. Navic ta automaticka kontrola ctenim ihned po zapisu se da vypnout a dal ta hodnota uvadena v rychlostech mechaniky je u RAMu prave pri vypnutem naslednem cteni. Takze mi Tve vysvetleni prijde nejak prilis jednoduche, protoze by pomijelo spoustu dalsich rozdilu (myslim, ze vliv bude mit i to, ze RAMy jsou jako jedina media organizovana v soustrednych kruzich a nikoli ve spirale jako vsechna CD ci zbyla DVD)... > predformatovano, > takze ke kazdemu sektoru lze pridat informaci, ze je vadny. Takze nejaka ta > chybka nevadi. Na chybku se prijde pri zapisu sektoru, ktery se okamzite po > nem kontroluje. Mechanika vyhodnoti, ze se to nepovedlo, a okamzite jednak > oznaci sektor za vadny a jednak ulozi zapisovany sektor nekam jinam. No i na tohle ale musis byt schopen nekam zapsat tu realokaci a nebo minimalne dokazat ten sektor oznacit jako vadny (at jiz primo v nem v nejakem headeru nebo v nejake bitmape na zacatku apod.). Stejne veci dosahnes ale pokud vim formatovanim do UDF. > > Huh, nevim, co tema autoopravnejma algoritmama mas na mysli, u DVDcka je > > tech > > veci, co zajistuje citelnost, opravdu hodne, ale pod terminem autoopravny > > algoritmus bych si predstavil nejspis prave to, co delaji RAMove mechaniky > a > > prave jen ony... Coz jsi ale evidentne na mysli nemel;-)... > > Opravne algoritmy maji smysl, protoze jinak by ani jedno medium nebylo > citelne. Kdyz si vypocitate, jak velky je 1 byte ulozeny na mediu v Huh? A kdo tu psal, ze smysl nemaji?:-) Ja se ptal jen na vysvetleni toho terminu, protoze rec byla o zapisu a tam se zadne samoopravy s vyjimkou toho RAMu pokud vim neaplikuji. U cteni je to samozrejme neco jineho, tam zajistuji citelnost i ne prave uplne dokonale citelneho media. A zatimco u CD je tech chyb celkem malo (pripadne da se napalit uplne bez chyby; jinymi slovy lze pri velkem riziku poskozeni dat vyuzit i tech bytu pouzivanych k autokorekci), u DVDcka pokud vim nic takoveho nejde (jinymi slovy kazde vypalene DVDcko ma nejake chyby, takze by neslo o vysoke riziko, ale o jistotu, ze nejaka data budou poskozena; alespon ja tedy nikdy neslysel o dokonale vypalenem DVDcku, kde by se ty korekcni mechanismy nemusely uplatnovat)... > kvalite vypaleni. Lze tedy rozhodnout, ktere medium je vypaleno kvalitneji, > i > kdyz jdou bez zavahani precist obe. Tohle vyznam jiste ma a je to urcite voditko, ale jde spis o korelaci nez o nejakou presnou umernost. Zalezi na vypalovaci i cteci mechanice i na mediu, vysledky proste nejsou prilis porovnatelne (nejaka mechanika to sama po sobe ani neprecte a jina pritom ironicky medium prechrousta bez problemu a jeste nahlasi celkem nizky pocet oprav)... A na vyslednou citelnost po x letech to pak ma uz vylozene jen dilci vliv, protoze do ni se budou zapocitavat dalsi faktory typu celkova kvalita media i jeho "barviva", podminky ulozeni atp. (a opet jedno medium muze nejake podminky rozdychat v pohode, ale jine ne a druhe medium to bude mit presne obracene)... > > nejcennejsi data palit bud na CDcka nebo jeste lepe na pasku, kdo ji ma... > > S timhle bych taky nesouhlasil. Na pasce nejde poznat, jestli jsou data na > hranici citelnosti ci ne. Na DVDcku ano. Pokud clovek zazalohuje data > alespon > 2x, tak obcasnou kontrolou na opravitelne chyby vidi, v jake kondici jeho > data jsou a pokud se kondice snizuje, data se vezmou a prezalohuji se. No tady s tim souhlasit nemusis, ale takhle to vazne je. Ti, kdo zalohuji ve velkem a dulezita data, zalohuji skutecne na pasku. A to dokonce i pro dlouhodobou archivaci (ona je ta elektromagneticka degradace celkem dobre zpracovana, takze jsou schopni rict celkem presne, jak dlouho lze ocekavat, ze ta data pujdou precist). A dulezita data se samozrejme zalohuji na vice ruznych sad pasek, v praxi pak samozrejme fyzicky dislokovanych na jinem geografickem clusteru (mj. aby zaloha neshorela ci se neutopila spolu se serverem apod.), pricemz se testuje samozrejme nejen kvalita samotneho zapisu, ale i celkova schopnost obnovy ze zalohy (neni nic ironictejsiho nez mit dobrou zalohu a diky nevhodnemu softu, nedostatecne kapacite ci neznalym adminum obnovovat treba 4 plne dny, ac jde o organizaci, ktera musi jet 365/24 s alespon sesti devitkama [jako jsou overovaci centra karetnich spolecnosti apod.] - ano, je to priklad z ceske reality:-)). To uz se ale dostavame uplne jinam... snake P.S. Jen pro zajimavost: ac to svadi k vyuziti na dlouhodobe zalohovani take (hlavne kvuli cene), disky jsou z tohoto duvodu nevhodne nejen kvuli sve mechanicke poskoditelnosti, ale kupodivu i kvuli te degradaci magneticke. Alespon pry. Jinymi slovy kdyz vezmu pasku, zapisu na ni data a pak ji vytahnu po 10 letech ze sejfu, paska bude temer urcite v poradku, zatimco disk, ktery tam tak dlouho stal bez pouziti citelny byt jiz davno nemusi (kdyz se pouziva, tak si sam opravuje casti, co by mohly prestat byt citelne, na druhou stranu ale disk v provozu do deseti let s velkou pravdepodobnosti odejde take)...