Posted By: Duke (Pravda je poznatelna.) on 'CZchristian'
Title:     Re: Poposledni slovo ;)
Date:      Mon May  7 21:03:57 2001

>> nijak neprospeje. Chces-li si ucinit nazor na Steinera, proc si proboha
>> neprectes neco od Steinera? Proc si cinis nazor o Steinerovi na zaklade
>> nasich diskusi, ci ctenim Stampacha? Tomu opravdu nerozumim.

> Myslim, ze uz ti Irwing odpovedel dokonale. ;-)

Typicky pavlacove davani si zapravdu.

> Ja jeste pridam: Chtel jsem se dovedet neco o antroposofii, protoze se
> blizila diskuse v ramci ekologickych veceru v Divadle hudby "Anthroposofie
> a Rudolf Steiner" a nechtel jsem tam jit, aniz bych aspon neco vedel predem.

Prave o tom jsem mluvil. Chces se neco dozvedet o antroposofii driv, nez o ni
uslysis od Stampacha, a studujes Stampacha. Pozoruhodne.

> Stampach tam prednasel o antroposoficke teologii

Antroposoficka teologie neexistuje, pokud si ji nevymyslel pan Stampach.  
Jestli ses o ni neco dozvedel, pak to s Antroposofii skutecne nema nic
spolecneho.

> nejaky clovek z Ostravy o aplikace antroposofie ve skolstvi (Valdenske
> skoly)

Valdensti byli heretici z Provence, kteri po pronasledovani ve Francii  
zakotvili v jiznich Cechach. Mezi nimi mj. kazal mistr Jan Hus. V jejich sfere
vznikl tzv. Velky Tabor u Sezimova Usti. Hereticke hnizdo. Staci si jen
precist teologii Taboru a pujde ti z toho hlava kolem. Valdenstvi vskutku nema
s Antroposofii nic spolecneho. Domnivam se, ze to mas od Stampacha, nebo ses 
proste preslechl. Nejedna se o Valdenske skolstvi, ale o Waldorfske skolstvi.
Jak je videt, moc ses nepoucil. Udelal bys zrejme lepe, kdybys sel na pivo,
kdyz uz nechces cist rovnou Steinera. :-)

> a nejaky zemedelsky ing. ze Sumperka o aplikaci v zemedelstvi (o sve    
> zkusenosti z pobytu na biodynamicke farme).

Tady by to slo. :-)

> Muj "zaver" z cteni one knizky a z one eko-diskuse v DH: Je to zajimavy
> myslenkovy smer, ale nestoji (mi) za vetsi pozornost. Za nejhodnotnejsi
> prinos antoposofie povazuji valdenske skolstvi, ktere tvori solidni   
> alternativu skolstvi terezianske tradice.

Vzhledem k tomu, jak vec popisujes, se tvemu zaveru nedivim. Plytval jsi
casem.

> Totalne se vyhybas odpovedi. Nevim proc. Na tom, ze bys rekl, ze to, co tady
> pises, jsi slysel od nekoho jineho nebo ze jsi to vymyslel sam, prece neni
> nic spatneho.

Kapni bozskou, kam s tim miris?

>> 1. Nejde o to, co kdo chtel rict, ale o to, co skutecne rekl.

> To je prave otazka. Pokud se chces izolovat ve vlastnich vzdusnych zamcich,
> pak se skutecne nemusis zajimat o to, co druzi chteli rict. "Kdo chce kam,
> pomozme mu tam", rika se u nas.

Nejsem si jist, zda si rozumime. Predmetem sporu jsou zde dve ruzne veci:
1. Co tim chtel basnik rict?
2. Co basnik skutecne rekl?
Protoze do nikoho nevidime, nemuzeme nikomu podsouvat nic, co nepochazi
skutecne od neho. To jedine, co od neho pochazi, je to, co skutecne rekl,
nikoliv to, co mozna rici chtel. Budeme-li se drzet toho, co rekl, nic mu   
nebudeme podsouvat. Budeme-li se vsak odvolavat na to, co rici chtel, pak
muzeme popustit uzdu fantazii, pak mu muzeme podsunout, co nas napadne. Zde
prece nejde o to, co se domnivame, ze chtel rici, ale o to, co rekl. Pokud se
vyjadril neobratne, muze svuj vyrok opravit. Pokud jiz nezije, musime se
spokojit s tim, co rekl. Odvolavat se na to, co chtel rici zemrely, ktery se
jiz nemuze branit, je nepoctive a take konfliktni, nebot 100 lidi muze tvrdit,
ze myslel prave to, co si mysli oni.

>> 2. Pojem "duveryhodnejsi" se tyka jednoznacne viry (duvery), nikoliv
>> poznani.
>> To, co jsem uvedl o svem nazoru, to plati o veskerem poznani, nikoliv o
>> vire. Verit muzeme cemukoliv. Vedet muzeme pouze overene.

> Coze to muzeme vedet? "Overene"! Ale vzdyt slovo "overit" je prece od kmene
> "verit", a znamena zjistit, zda necemu muzeme verit. Vidis tedy, ze i to
> "vedet" dost jasne s "verenim" souvisi!

Ruske prislovi pravi: "Duveruj, ale overuj."
Pojem "duveruj" znamena "ver" = "prijimej". Pojem "overuj" znamena "dokaz
pravdivost prijateho". Jestlize se ukaze, ze je prijate pravdive, pak se
predmet viry stava predmetem poznani. Ukaze-li se vsak, ze je prijate
nepravdive, pak se predmet viry stava predmetem neviry (aspon by to tak melo  
byt). Jak je patrne, vira je neco predbezneho, neco hypotetickeho, zatimco
overovani je proces poznavani pravdivosti, tj. dokazovani. Spolecny koren u
pojmu "verit" a "overit" necini z obou pojmu synonyma, ale pouz e naznacuje,
jak jedno s druhym souvisi. Zde je treba prisne rozlisovat, nikoliv ohanet se
pouze stejnym korenem. Poukazal-li jsi na to, co je u obou pojmu stejne (tj.
na koren), pak jsi mel ukazat take na to, co je u obou pojmu rozdilne.
Jestlize tak ne cinis, muzes byt podezrivan ze zatemnovani veci.

                                                        Duke