Posted By: kent (spinning around) on 'CZchristian'
Title:     Re: Desatero
Date:      Wed Jan  9 18:35:57 2002


>   Ted k vyjasneni pojmu "krestanstvi". To, co pod tim chapes, zrejme nebude
> charakterizovano zakladni dvojici pravidel "Miluj sveho Boha a miluj 
> ...
>   Mas zrejme na mysli nabozenskou(?) predstavu, ktera sidlila v hlavach 
> plenitelu. Muzeme to zodpovedne nazvat krestanstvim? V te dobe 
> zcivilizovali poslove evangelia nase kmeny, kralovrazda prestala byt 
> legitimnim zpusobem korunovace, lide dostali pismo. Pokud vsechno svedes
> na <krestanstvi>, dostanes se pochopitelne do situace, kdy musis obhajovat 
> vsechno jako zapricinene krestanstvim, nebot ve stredoveke evrope jineho
> klicoveho myslenkoveho systemu nebylo. Muzes tedy hodnotit krestanstvi podle
> cele stredoveke evropy sakuprask.

Jestli to dobre chapu, tak podle tebe krestanstvi prispelo ke zcivilizovani 
nasich kmenu, tzn. uznavas vliv krestanstvi na deni ve spolecnosti. Tak uz 
snad nebudes nekdy priste tvrdit, ze ti pripada jako nesmysl mluvit o vlivu 
krestanstvi. Zajimalo by me, jak by sis predstavoval dukaz pro tvrzeni, ze 
pismo a "kriminalizace" kralovrazdy bylo dusledkem prijeti krestanstvi. 
Chceme se asi dobrat obecneho kriteria pro rozhodnuti, ktery jev/idea je 
soucasti krestanstvi a ktery je na nem nezavisly. Myslim, ze se ti nepodari 
vymyslet kriterium, podle ktereho by pod krestanstvi (nebo jeho dusledky) 
zahrnulo pozitivni veci (napr. prijeti pisma, snaha omezit valceni) a 
vyloucilo z nej antisemitizmus nebo ideu krizove vypravy.
(Uz jsem tu psal, ze za soucast krestanstvi povazuju to, co je obsazeno v 
krestanskych zdrojich (bible, koncilni dekrety atd.).)

>   Navrhuji k uvazeni, ze jakakoliv myslenka ci soustava hodnot (at
> ideologie, 
> nabozenstvi ci konzumisticky karierismus), ktera vnika do mysleni cloveka
> jej 
> neovlada - clovek na ni pouze odpovida podle sveho svedomi a tim se ridi
> jeho 
> skutky. Neni problem, aby z idee lasky k bliznimu nekdo vytvoril myslenku o
> potrestani tech, kdo nemiluji poradne.

S tim samozrejme souhlasim. Na druhou stranu je mozne, ze idea _neprojde_ 
procesem deformace a skutky jsou vernym odrazem idey.
  
> Jako dukaz pro <zodpovednost><krestanstvi> uvadis co peli plenitele pri
> dobyti
> Jeruzalema. Inu - co tito plenitele peli pri dobyti krestanske 
> Konstantinopole? 

To nevim. ;l Skryva se za touhle otazkou nejaka hluboka myslenka?

V situaci, kdy mame dost jasny dukaz, ze krizaci verili ve spravnost a bozi 
posveceni sveho jednani, by bylo na miste snazit se dokazat, ze tomu tak 
nebylo. Zatim mam pocit, ze tu neco dokazuju jenom ja. 

>  Jaks jiz zminil urcite deleni je nevyhnutelne uz ze samotne podstaty
> kazdeho
> nabozenstvi, ci ideologie. To plati i pro krestanstvi (v obecnem smyslu), ac
> v jeho zakladech je otevrenost a definovany predpoklady k souziti. V tomto 
> smyslu je nejlepsi ideologie totalni tolerance k cemukoliv tj. ideologie bez
> hodnotoveho zebricku, pokud ovsem nepritomnost zebricku hodnot se sama
> nestane 
> hodnotou. 

Asi se da rict, ze deleni (krestani-nekrestani) nemusi automaticky vytvaret 
nepratelstvi. Spis v tom je potencial nepratelstvi, ktery se uplatni, kdyz do 
hry vstoupi dalsi faktory. Pak mam pocit, ze ten potencial je mnohem vetsi u 
systemu, ktery svoji autoritu odvozuje od boha, nez treba u systemu, ktery se 
odvolava na "common sense". V druhem pripade lze nepratelskou skupinu 
povazovat za nepratele lidske spolecnosti obecne, k jeji definici neprispivaji 
ruzne iracionalni dogmaticke poucky, kterymi je definovano nabozenstvi.

> > spolecnosti), jestlize ten stav privedla na svet. Zlo totalitnich rezimu
> asi
> > spociva hlavne v tom, ze umoznuje v lidech rozvinout jejich spatnou
> stranku.
>  No - chces tedy rici, ze nejlepsi by byla ideologie, ktera by zamezila 
> rozvinuti spatne stranky. No - muzes neco navrhnout, ale jak se ukazuje, 
> demokraticky kapitalismus to nebude. Bylo by zajimave polozit si otazku,
> proc 
> jinde funguje a proc v nekterych zemich selhava. Mohli bychom se tak dostat
> k 
> tomu, jaky je vztah spatnych lidskych stranek k predkladane ideologii.

Nacizmus a komunizmus privedly na svet spolecnost zbavenou kontrolnich 
mechanizmu fungujicich v demokracii. To umoznilo dozorcum v lagrech, aby 
tyrali a zabijeli vezne; vysetrovatelum statni policie, aby ze 
zatcenych vytloukali priznani pestmi; umoznilo to genocidu. Problem nebyl v 
tom, ze by se v jedne generaci narodili lide s nejakym vetsim sklonem pachat 
zlo. To je vsechno, co jsem tou poznamkou chtel rict. Myslim, ze v pripade 
krizaku se vic uplatnovala "osobni inciativa" a v modernich ideologiich hraje 
vetsi roli "byrokracie", takze na tomhle zas moc nezalezi. 

> jerg
kent