Posted By: colek (colek) on 'CZexperience'
Title:     Podivnej vlak
Date:      Mon Nov 17 14:32:33 1997

Minulej ctvrtek, kdyz jsem jel vlakem domu se mi stala takova PODIVNA prihoda.
Nastoupim do vlaku a hledam nejaky tmavy kupe, abych mohl naspat predchazejici
probdelou noc. Po chvilce snazeni jsem byl kupodivu uspesny, natahl sve 
znavene telo v uklidnujicim pritmi a vlak se potichoucku rozjel. Zacal jsem 
drimat, kdyz tu najednou kupe prozarilo oslnujici svetlo. Novy spolucestujici 
vytahl nejaky barevny platek a hluboce se ponoril do cetby. Strcil jsem hlavu 
pod bundu a pokracoval v doplnovani energie. Po chvili se nekdo zeptal 'je tu 
volno ?'. Nevenoval jsem tomu pozornost, ale kdyz se otazka se silici 
intenzitou opakovala, poodhrnul jsem bundu a vidim sedeho starecka v kabatu 
lidovych milici, ktery uprene hledi na meho spolucestujiciho. Starec po 
ctvrte hromovym hlasem zopakuje otazku. Ctenar nevydrzi, zvedne hlavu a 
pronese vetu: 'Vzdyt jsme preci ve vlaku.'
Starec zjevne uspokojen useda a objevne zamumla 'No jo'. Po dalsich dvacet 
minut je klid v nasem kupe prerusovan obcasnym stareckovym zamumlanim, 
ctenarovym otocenim stranky a silici vuni lahvoveho piva. Po nahle vete 
'Kontrola jizdenek' jsem prodelal maly infarkt. Nastesti mi brzy doslo, ze 
nejsem v MHD a zpusobne jsem pruvodcimu podal listek. Ten mi ho vratil ze 
slovy 'tece Vam pivo'. Prejedu pohledem po podlaze, kde se k memu udivu 
slevaji strouzky tekutiny, zrejme chmeloveho puvodu, do uhlednych louzicek. 
Primo uprostred jednoho takoveho jezirka tvori ma taska umely ostrov. 
Premyslim, jak se tam dole asi citi harddisk a nahlas zauvazuju. Ale vzdyt 
ja dneska zadny lahvace nevezu. Po teto vete se ctenar, zrejme probuzen 
klicovym slovem "lahvac" vraci do realu. Namiri svuj neuprosny pohled 
stareckovy primo mezi nohy a zvola: 'On se nam tu poc~u`ral !'.Chvily pauza, 
nikdo nechape, kdyz tu starecek zabrumla 'No jo' a podava pruvodcimu prukaz 
duchodce. Pruvodci zakrouti hlavou. Starecek se na nej usmeje a rika 'Ja s 
vami jedu jenom kousek'. Na dalsi udalosti uz necekam. Zvednu nasaklou tasku, 
omluvne se usmeju na vsechny pritomne a kracim vstric novym dobrodruzstvim do  
vedlejsiho kupe.

Vam, koho delka ani sloh meho textu neodradila a propracovali jste az sem, 
preju co nejvic takovyhle halucinacnich zazitku.
                                                  COLEK