Posted By: Vulfila ( Smoke in peace) on 'CZexperience'
Title:     Jak forma 'vzdelavani' deformuje nektere slecny
Date:      Tue Nov 25 16:52:08 1997




  Nedavno mi doslo, proc jsem nemel nikdy rad svou byvalou spoluzacku M.K. a 
typ divek, ktereho je typickou reprezentantkou.
  Je zajimave, ze mi k tomu pomohlo precteni publikace, ktera se samotnou 
M.K. nema moc spolecneho. Tedy alespon zdanlive~. Doslo mi totiz, ze knizka 
Martina Potucka "Socialni politika" je skvelou ilustraci mrzackeho pojeti 
vzdelavaciho procesu, pojeti, ktere se mi z duse protivi. 
  Potucek napsal svou knihu podivnym, impotentnim stylem. Snazi se neco 
popsat, ale cini tak velmi nedusledne a utrzkovite. Text je pomerne dlouhy, 
ale pritom predstavuje vyklad, ze ktereho si ctenar je tezko udela komplexni 
obrazek o problematice; je obrazem chaoticke stuktury autorovych myslenek a 
znalosti a chatrnych vazeb mezi nimi. Ten clovek mozna neco nastudoval, ale 
nedokaze to prodat. Jen blaboli.
  Na konci kazde kapitoly v "Socialni politice" je par otazek (podobne jako 
napr. v Samuelsonovi), testujicich pochopeni textu. Kdyz pominu, ze tuto ideu 
testovani povazuji v ucebnici vysokoskolskeho typu za degradujici, nemohu 
nezminit, ze prave vlozenim techto otazek ukazuje Potucek na bezzubost sve 
vlastni ucebnice. Text prave prectene kapitoly napriklad na sireji 
formulovane otazky ("Charakterizujte filosofii socialni politiky...") jen 
velmi kuse a banalni odpovedi (ie. maximalne tri vety textu, casto dosti 
zmateneho) a otazky uzsi ("Kdo napsal knihu XY?")  implikuji, ze ctenar
je debilek neschopny pamatovat si titul v kapitole zminene publikace dele nez 
pet minut.
  Dalsim podivnym rysem "Socialni politiky" jsou odkazy. Co byste rekli 
odkazu typu "Jista studentka minila, ze socialni politika je zbytecnost." a 
nebo jine poznamce pod carou, obsahujici vetu, kterou by kazdy jiny autor 
normalne nechal jako soucast vykladu, protoze proste nema charakter poznamky 
pod carou? Potucek nuti ctenare sklouznout zrakem na spodni okraj stranky 
vetsinou uplne zbytecne, kvuli banalite ci irelevantnimu vyzblebtu. Formalne 
tak sice dostal pozadavku na "odborny" tvar textu, fakticky tim ale jen tezko 
povznese svou praci nad uroven stredoskolskeho pseudoeseje, kterym je.
  
  Dokazu si zive predstavit svou byvalou spoluzacku M.K., kterak precte 
potuckovskou otazku na konci kapitoly a pak zoufale hleda odpoved v textu. 
Kazdy jiny by to ledabyle presel s tim, ze problematiku nastuduje v jine 
publikaci jineho autora. Ne tak M.K. Ta bude patrat po kousku vety, ktery ji 
da sice jen zlomkovitou odpoved, ale bude pro ni zaroven "nejvyssim vedenim". 
Nepremyslet, nespojovat si fakta, netvorit si vlastni nazor; jen se to 
nasrotit -jakkoliv prazdne kecy to jsou- a u zkousky doslova zopakovat. To je 
princip onoho mrzackeho 'vzdelavani', ke kteremu navadi i Potuckova kniha 
svou celkovou koncepci.

  Rekl bych, ze M.K. si podvedome upravuje i kazda jina skripta na 
'potuckovsky tvar'. Jak jinak vysvetlit impotentni charakter jejiho 
vseobecneho prehledu? Jak vysvetlit dogmaticnost a kratkozrakost jejich 
"znalosti"? Vim, ze tohle proste nestravim a ze lide jako M.K. me budou vzdy 
privadet k nepricetnosti. Nejsou treba uplne blbi, kazdopadne si ale osvojili 
nefunkci mody percepce. A pak proste musi vypadat jako debilkove; jde o nutny 
dusledek jejich "vzdelavani se". 


          ==============================Vulfiiiila=========
          I'm tired of Love, I'm still more tired of Rhyme;
          But Money brings me pleasure all the time.
                                   Hilaire Belloc: Fatigued