Posted By: chomer () on 'CZexperience' Title: Jerusalem & spol. Date: Thu Aug 27 13:28:18 1998 Jsem uz v tehle zemi skoro mesic, tak jsem si rek', ze nec placnu na Lianu. Zazitku je hodne, ale nektere preci jenom zustanou v pameti trcet s vetsi urputnosti. Do Izraele jsem plul lodi a mel jsem to stesti, ze na stejne lodi pluli dva cesi z naseho zastupitelstvi v Tel-Avivu a Jakysi clovek ze zastupitelstvi v Kahire. Toho jsem premluvil, aby me vzal svym bourakem do Jeruzalema (takze zatimco nemci, se kteryma se tady ucim, pekne "calovali" za taxik, ja jsem jel zadarmo - typicky Cech). Protoze jsem uz v JEruzaleme byl prad dvema lety, nabidl jsem memu dobrodinci a jakemusi jeho pribuznemu, co jel do Kahiry s nim, ze je provedu starym mestem (jeruzalemskym). Cestou jsem se snazil nezabloudit a pritom povedet , co jsem vycetl z pruvodce. Najednou se k nam pritocil jeden arab a (jak to arabi s vlezlosti sobe vlastni delaji) zeptal se nas nemecky: "Sie sind Deutschen?" "la, ana min mis.ra" , odpovedel ten cech z Kahiry arabsky (== " ne, ja jsem z Egypta"). Rekl bych, ze toho araba to celkem dost vytocilo........... ... KAzdy sabat v 10.00 (izraelskeho casu) porada zdejsi "spolecnost na ochranu prirody" bezplatnou prohlidku nejake casti stareho mesta s fundovanym vykladem. Asi pred ctrnacti dny jsem se rozhodl, ze nebudu "mekkej" a pokusim se vylepsit svoje znalosti hebrejstiny. (vyklad se kona bud v anglictine, nebo v hebrejstine). Tentokrat to bylo na hore Olivetske, prohlidka tamntich kostelu. Byla to celkem sranda, protoze spoustu veciz krestanstvi zide neznaji, napriklad jsem komusi musel vysvetlovat, co je to "otcenas". Cely vylet skoncil na vrcholku hory olivetske, odkud se vetsina lidi rozjela domu taxiky, az na nektere ortodoxnejsi zidy (mno, necekejte, ze by meli pejzy), kteri sli pesky - a na me, protoze jsem se chtel jeste projit vychodnim Jeruzalemem. Z OLivetske hory to jde vpodstate smerem m k Jordanu a mrtvemu mori jen smerem dolu (pravda, jsou kopecky, ale to neni dulezite). Sestupoval jsem tedy arabskou casti - ponekud spinavejsi mene vzhlednou, nez jsem zvykly z ctvrti zidovskych (maji na to pravo, ne ?) vyzebral jsem u kohosi vodu a sesel az k silnici Jeruzalem-Jericho, prave u checkpointu, kde zacinaji "okupovane uzemi", cili "zapadni breh Jordanu". Presel jsem na druhou stranu , prosel arabskou vesnici, nekolikrat vyzebral vodu a vydal se smerem do judske pouste. (mimochodem, je celkem zajimave sledovat, jak se palestinci tvari; nekteri jsou hodne pratelsti , ale nekdy je vyraz v jejich tvari tak zarputily, ze nevim, co si mam o nich myslet. Asi me povazuji za zida...) Netroufal jsem si jit v pousti moc daleko, protoze jsem mel s sebou 1/3l vody a prilis casto jsem slychaval , ze neni dobre, kdyz clovek zustane v pousti bez vody. Sel jsem asi kilometr - v poledne a nemel jsem nic na hlave. Uz jsem i vsechnu vodu, co jsem mel s sebou. Nastesti byli nedaleko boudy beduinu. Prisel jsem k jedne z nich. Uvnitr byla zena a tri mali kluci. "Do You have water?" zeptal jsem se anglicky (neni prilis radno se s palestinci bavit hebrejsky, navic pochybuju, ze by to beduini umeli). Ta zenaocividne nerozumnela, ale snad neco vytusila z mych posunku a zeptala se "maj?" (==voda). Prisvedcil jsem. Sedl jsem si do stinu k tem deckam, zatimco ona nalivala vodu do cinoveho poharku. Napil jsem se, pricemz se mi ty decka strasne rehtaly. Podekoval jsem a vykrocil dal. "Ma'as salama", kricely na me ti spunti. Neco jsem na ne zamaval a odesel smerem, kde jsem tusil civilizaci. Jeste nez jsem dosel domu, potkal me zajimavy rozhovor s arabama, dokonce jsem dostal hrnek caje (a naucil se, jak se rekne arabsky mata ;-). Je zajimave, ze arabove jsou velmi pohostinni, a jsou ochotni dat cloveku jen tak najist a napit - pokud clovek nevypada jako bohaty turista, to pak chteji baksis i za uplne ptakoviny. Rekl bych , ze clovek tady vlastne potrebuje tri arabska slova: la (==ne) kdyz jsou arabove moc vlezli. maj (==voda) kdyz mam suchu v krku s~ukran (==dekuji) .... Jeste jsem zapomnel- toho dne jsem se naucil jeste jedno arabske slovo, ktere odpovida hebrejskemu "mes~uge". (Zni "maz~nu'n"). Uz nemam moc casu, ale chtel bych jenom napsat, ze si myslim , ze se tenhle jazykovy kurs celkem vyplatit. Dalsi tyden jsem prekecal nektere nemce, abychom udelali vylet do Jericha. Sli jsme asi 25-30 pesky pousti. Dobra silenost. Asi v puli cesty jsme v pousti potkali beduina, co tam pasl kozy. MEl nadherneho osla, ktery mu slouzil za dopravni prostredek, a ja jsem neodolal a vyfotil si ho. Kupodivu pro me nechtel zadny baksis ;-). Aby rec nestala, pouzil jsem jedno ze slov, co jsem se naucil predchozi vikend. Byli jsme na dne udoli ve wadi siroce zariznutem do judskych hor. na dne wadi tekl slaby potucek a kolem neho rostl prehrsel rostlin z nehoz jsem citil silne aroma maty peprne. "Na`ana`" rekl jsem ukazuje na ty rostliny a snaze se vyslovit onu potvornou arabskou hlasku (pise se jako "`", jeji zvuk ma pripominat zacatek zvraceni). Nejdriv ten beduin nechapal. Kdyz jsem to zopakoval podruhe, pochopil a strasne se rozesmal. (Predstavte si , co byste delali vy, kdyby k vam do cech prisel arab, neumel slova cesky, ale rostla by tam mata, on by nani ukazal a rekl "mata" .....) Samozrejme, ze jsem pouzil i slovo "maz~nu'n". To na konci cesty, v Jerichu , jsem vysetloval nekolika arabum, ze jsme prisli z Jeruzalema pesky a ze jsme opravdu mes~uge..... Tot' prozatim vsjo, pripominky , pleaze, e-mailem. Chomer (chatid: opat) "... Verunko, to neni sekacka na travu, to je kocarek..." (jedna mlada maminka na nejmenovane ulici v Praze)