Posted By: snake (:q!) on 'CZfinance'
Title:     Re: CNB a inflace
Date:      Tue May 29 07:27:37 2007

Kelare, Kelare, spousta otazek, pritom ani nenapises, jake knihy jsi cetl 
(autora a jmeno publikace); jestli Te tohle tema zajima, doporucuji kurz 
verejnych financi, dale bankovnictvi a jako nezbytny podklad i makroekonomii. 
Vsechno k dostani v podobe skript na VSE, zdaleka se neni nutne obtezovat 
osobni pritomnosti na prednaskach;-) (navic to vyjde nastejno; ale abych 
nekrivdil, kvalita skript na VSE mi obecne prisla velmi velmi dobra, takze do 
te skoly skutecne nebylo nutne s vyjimkou zkouskoveho "ani pachnout"). Ten 
navrh myslim vazne, ona skripta jsou koncentratem myslenek, pomerne dobre 
stravitelnych a pro cloveka se zajmem o tema i navysost zajimavych.

Pokud se tu budu snazit neco vysvetlovat ja, nemam sanci docilit ani 
preciznosti tech skript a ani to nebude tak jednoduse stravitelne. Verejne 
finance jsem udelal navic az napoctvrty (tj. az 4. semestr, co jsem si je 
zapsal:-), pravda, ve dvou pripadech jsem se ani neobtezoval na zkousku a na 
VSE je jen jediny termin), takze jsem ten posledni, kdo by se k tomuhle tematu 
mel vyjadrovat:-). A informace o zlatem standardu jsem se ucil navic jen na 
stredni, coz uz je 15 let, takze si latku uz bohuzel nepamatuju:-(... 

> Napsal jsem to 'ponekud' provokativne, protoze jsem chtel o tematu
> otevrit diskuzi. V posledni dobe jsem cetl 2 publikace, ktere obe velmi 
> vehementne tvrdili, ze staty a jejich centralni banky jsou jednoznacne ti 
> nejvetsi padelatele na svete. Neustale tisknou dalsi a dalsi penize 

tohle mi zni dost extremisticky; podobne nazory bych cekal nekdy kolem 60. az 
70. let, kdyz zlate standardy odeznivaly (koncilo to standardem zlateho 
slitku)... V dnesni dobe, kdy vsechno ridi trh, takovy nazor nema IMHO 
opodstatneni (viz dale) 

Poznamka pod carou: emise penez je skutecne ziskem centralni banky, takze 
vydavanim si spravuje svuj rozpocet. V numerech, v jakych se ale bezne 
pohybuje, to neni nijak zavratne "prilepseni". Navic i vydej sam samozrejme 
neco stoji, a napr. mensi mince jsou tvrde ztratove, coz byl i ofiko duvod, 
proc se stahovaly. Taktez je nutne penize po nejake dobe obmenovat (nahradit 
stare novymi), coz take rozhodne neni zdarma. To jsou vsechno ale spis jen 
"zajimavosti mimo tema"....

> (statovky), ktere nejsou kryte nicim realnym, jen prikazem statu je
> pouzivat. 

Heh, s trochou nadsazky (ale porad velmi vazne!) lze rici, ze mena je kryta 
ochotou onu menu pouzivat. Lepsi kryti asi ani nenajdes (ale tady uz se 
pohybuju spis ve filosoficke rovine). 

Ale ted k praktickym potizim: nenapsal jsi, jake ty knihy uvazuji vyhody 
zlateho standardu, po kterych se jim styska. Pouha (navic, zda se, 
neuveritelne primitivni) kritika soucasneho systemu samozrejme nic "neresi". 
Vzdy je treba nabidnout alternativu, rici, v cem je ta alternativa lepsi - a 
pripadne prokazat, ze nevyhody, ktere prinese, jsou mensi (a kompenzovane) 
nez vyhody...

Jen namatkou: smenitelnost zlata predstavovala uz v dobe poloviny minuleho 
stoleti jiste znacne potize. Kdybych si dokazal vybavit ty 15 let stare 
nadherne prednasky, urcite bych to sem postnul;-(. Ale vyvijelo se to smerem 
od uplne smenitelnosti pres omezenou (moznost smenit jen presne urcite a 
znacne velke mnozstvi zlata, "slitek", da se rict "vyhradne po cihlach") az k 
nesmenitelnosti. Problemem jsou transakcni naklady zajisteni tehle smeny (pro 
vsechny a v jakemkoli mnozstvi) a pak take nedostatek zlata. A jiste i mnohe 
dalsi, ktere mne vubec nenapadaji.

Vezmeme jen teoreticky dusledky systemu, kdy by vsichni meli menu krytou 
zlatem (coz by se Ti asi libilo). Dusledkem by byl samozrejme fixni kurs men 
(uz to samo o sobe bohate staci, aby bylo mozne nahlednout, ze je to v 
soucasnosti naprosto nepruchozi: staci si vzpomenout na vsechny mozne potize, 
co jsou spojovane s prechodem na Euro a tudiz fixaci meny k jine mene [ted 
pomijim, ze ani jedna neni kryta zlatem, to neni podstatne; potize by byly 
stejne]; a ted si zkus misto takovehohle "lokalniho" experimentu predstavit 
globalni). Dalsim nevyhnutelnym dusledkem by byl ovsem i nedostatek meny jako 
takove (jeji nedostatecne mnozstvi). Ekonomika se neustale zrychluje, roste, 
potreba penez narusta. Zlata je ale "plus minus porad stejne". Moznosti: 
zlato zdrazim (zdevalvuji menu oproti zlatu) a nebo necham cenu na stejne 
urovni, pricemz meny bude nedostatek. A ten se projevi poklesem ekonomiky, 
resp. presnejsi bude asi neschopnosti rustu (tohle viz makroekonomie: 
fiskalni a monetarni ekonomika).

A pak tu mame jeste jeden zajimavy problem: dneska se se zlate normalne 
obchoduje. Jeho cena jde v zavislosti na nabidce a poptavce nahoru ci dolu 
podle potreby. Nedokazu vubec nahlidnout, jaky by mel dosah tak obrovsky 
zasah jako je zpetne navazani ceny zlata k nejake konkretni mene (pokud 
nebudu uvazovat tu silenost, ze budu fixovat vsechny meny najednou, cimz bych 
vytvoril de facto jednu velkou supermenu). Nedokazu rict, jestli by ho mohl 
byt dostatek, ci by z nejakeho duvodu zlata nakonec dostatek nebylo (ono se 
pouziva nejen jako uchovatel hodnoty, ale i ve sperkarstvi, ovsem jeste 
zajimaveji ve stomatologii, prumyslu apod.apod.).; navic existuje mnoho 
zpusobu, jak by ho mohly ruzne entity stahovat z obehu ve velkem)... A 
vzpomenme jen, jak negativni dusledky na trh  ma ovlivnovani ceny treba jen u 
zemedelskych produktu, navic v meritku "tak malem", jako je to nase lokalni 
evropske...

Ale zpet k te myslence: budu-li chtit mit dostatek meny, budu muset zlato 
zhodnocovat (bude cim dal vzacnejsi, jednak se spotrebovava [pravda, v 
soucasnosti se stale jeste ve slusnem mnozstvi i tezi], a za druhe i kdyby se 
nespotrebovavalo, nebude v konstantnim mnozstvi pro potreby financnictvi 
stacit).  Ekonomiku to bude samozrejme tlacit dolu, protoze zlata bude porad 
stejne, ale baraku, umeleckych del, vyrobku ci cehokoli jineho mame cim dal 
vice. Zlato bude tedy cim dal vzacnejsi, ceny merene ve zlate budou v kazdem 
pripade az na vyjimky klesat. Tim spis samozrejme bude kazdy radeji mit svuj 
majetek ve zlate nez v cemkoli jinem. V uplne krajni alternative tedy kazdy 
bude zlato chtit, ale nikdo nebude s nim chtit platit (zbavit se ho), 
samozrejme s vyjimkou veci nezbytnych k zivotu. Placenim zlatem se ho totiz 
zbavuji, pricemz ve vsech ostatnich komoditach ve srovnani se zlatem ztracim 
v prubehu casu hodnotu sveho majetku. Protoze nikdo nebude ochoten nakupovat, 
nebude poptavka. Nabidka tedy bude muset snizit ceny, ale ani to nepomuze a 
bude se muset zmensit produkce. Pokles ekonomiky se vsemi svymi dusledky na 
nezamestnanost, danovy system a v konecnem dusledku i socialni smir. Nic moc, 
co? 

> V dusledku teto emise penez vznika inflace, ktera znevyhodnuje
> veritele a zvyhodnuje vsechny dluzniky vcetne toho nejvetsiho - statu.

To je samozrejme uplna ptakovina. Inflace takovehohle typu vznika jen v 
dusledku prilisneho mnozstvi penez v obehu, cili pokud centralni banka 
napumpuje tech penez do ekonomiky presprilis. Jenze tahle makroekonomicka 
teorie uz dneska proste nestaci, system je daleko slozitejsi, takze se museji 
hledat modely vysvetlujici i jine jevy a take inflaci vznikajici jinym 
zpusobem. Jinymi slovy: ano, je mozne zvysit inflaci i pomoci zvednuti 
mnozstvi penez v obehu, ale neni to rozhodne ani zdaleka duvod, ktery by dnes 
v soucasnych ekonomikach prevazoval (no, nejspis nejen prevazoval, ale "byl 
vubec trochu dulezity"). Ale jen namatkou: mame tu inflaci nabidkovou, 
inflaci poptavkovou, inflaci z predluzeni, inflaci tazenou ocekavanim inflace 
a mnoho jinych druhu... Tu posledni povazuji za celkem dost zajimavou, a fakt 
to neni jen "plana teorie": inflace (skutecna) vznikne jen jako dusledek 
ocekavani lidi, ze v budoucnu bude. Ba co hur, pokud existuji jine tlaky k 
inflaci, tyhle dva se pak budou scitat, takze ve skutecnosti to ocekavani ani 
nepusobi samotnou inflaci, ale "delta inflace". A mame tu hyperinflacni 
spiralu, kdy znehodnocovani meny se neustale akceleruje.

Myslet si v dnesni dobe, ze centralni banka je zodpovedna za nenulovou inflaci 
kvuli svemu vydavani statovek, to uz je hodne silne kafe. Asi by to slo 
akceptovat, kdyby ucebnice byla 30 az 40 let stara, tehdy to take melo daleko 
vetsi sanci platit (doba se vyviji, ekonomicke teorie se museji vyvijet s ni; 
teorie ze 70. let platily v te dobe, ale dnes uz jsou nepouzitelne)... Ale 
abych byl konkretni: neni mi znama v historii doba, kdy by takovato teorie 
byla povazovana za korektni (tj. aby inflace nebyla vysvetlovana i jinymi [a 
dulezitejsimi vlivy nez jen temi monetarnimi).

> Idealnim resenim by podle autoru byl navrat ke 'komoditnim penezum' (penize 
> 100% kryte zasobou prislusne komodity, nejcasteji zlata).

No, to jsme tu uz meli a ustoupili od toho,ze... 

> Zajimalo by mne, jake pozitivni a negativni dusledky by to melo.
> Je tu nekolik aspektu:
> - prechodne stadium vs. ustaleny stav (= alternativni historie, ve ktere
> se nikdy neopustil zlaty standard?)

No urcite lepsi moznost, ale i tak neakceptovatelna. 

> - uzavreny system, ktery cely zavede/pouziva zlato jako menu (coz nase zeme 
> nemuze byt ani zdaleka) vs. otevreny system, kdy ostatni zeme
> pouzivaji nekvalitni penize

Heh, jen teoretizujeme, protoze je to nesmysl, ale zkus si predstavit jen 
takovy stanoveni onoho prevodniho kurzu k urcite dobe. Ujistuji Te, ze by to 
zdaleka neslo tak jednoduse jako "statni rezervy zlata deleno aktualnim 
stavem obeziva":-). Navic doporucuji zamyslet se nad dusledky, kdy by jeden 
stat fixoval a ostatni nikoli (cili ostatni meli porad cenu zlata danou 
trhem; co by to tak asi znamenalo pro ten fixujici stat?). Stejne tak ale ty 
silene dusledky, kdyby se pro to rozhodli vsichni najednou (tezko rict, co je 
horsi:-))... Ztrata kursu, vcetne ztraty kursu zlata, pokrouceni trhu,... 

> Nicmene inflace>0 tu stale (az na jeden rok?) byla. Pokud CNB ma jako hlavni

No a? A muze za to snad CNB? Nebo za to muze dokonce primo jeji "kursova 
politika"? To, ze ma ze zakona inflaci na starosti, zdaleka neznamena, ze je 
jedina, kdo inflaci ovlivnuje. Jezis, to je snad ale uplne jasny, ne? Staci 
si uvedomit jen dopad takovyho zdrazeni cigaret o 10 korun na balicek, 
zdrazeni elektriny o 100% za 5 let, a to jsou porad jen vsechno nabidkove 
typy inflace (viz vyse)... 

> zakonem dany ukol 'usili o stabilitu meny', pro ma svuj inflacni cil 2% s 

No on je termin stabilita meny trosku sirsi, takze pozor na nej. Primarni cil 
je stabilita cen (=inflace), sekundarni mj. stabilita kursu apod. Ukolu ma 
CNB samozrejme vice ("pozehnane") a "samozrejme" jdou mnohdy proti sobe, 
takze je musi i vyvazovat. Viz to vycitani Klause, ze v polovine 90. let 
prilis pridusila ekonomiku svymi vyssimi urokovymi sazbami... 

> toleranci +-1% ? 

To ma byt ci tolerance? A k cemu se vztahuji ta 2%? Nikde v zakone takove 
kriterium neni, ani ta 2% ani to plus minus jedno procento... Takze co tim 
mas na mysli? 

> Cituji: "je to, jako kdyby si zlodej dopredu naplanoval, kolik lidi okrade,
> a 
> dokud plan neprekroci, pak je vsechno v poradku".
> A nase CNB si naplanovala, ze lidem z kazde stokoruny behem roku ukradne 
> 2 Kc. Maximalne i 3 Kc. Ale nemelo by to byt mene nez 1 Kc! ;-)

Ale to je samozrejme uplna blbost. CNB nekrade, viz predchozi odstavce, navic 
CNB tu ani neni od toho, aby byla ziskova (muze dosahovat obrovskych ztrat a 
"nikdo ji to nemuze mit za zle", bude-li plnit jina dulezitejsi kriteria)... 
S urcitou mirou nadsazky se asi da rict, ze CNB je tu od toho, aby dohledla 
na to, ze obcane budou okradeni o 2 koruny plus minus jedna (na stovku), 
pokud si ji tedy jako pitomci nechaji v hotovosti ci na beznem ucte. Pricemz 
nespecifikuji, kdo obcany okradl, nespecifikuji ani to, zda je to nejvice 
optimalni reseni nejakeho obecneho multikriterialniho rozhodovani (nizka 
inflace by byla vykoupena obecne mnohem horsima potizema) a take vubec 
nezminujeme ostatni situaci na trhu (napr. stabilita trhu, velikost tzv. 
bezrizikoveho zisku po odecteni inflace atd.).... 

> K te apreciaci:
> 1. Na tom dolaru je jasne videt, ze posilovani koruny je do znacne miry
> spis znehodnocovanim dolaru.

Jeeezis Maarja. Vzdyt presne kvuli tomuhle jsem upozornoval pro jistotu i na 
Euro, vuci kteremu koruna apreciovala take velmi silne. Kdybych to "netusil" 
(ze se budes navazet presne timhle zpusobem), asi bych to Euro ani 
nezminoval. Euro ale porad neni menou Nr.1 a nejspis jen tak nebude (ac pro 
nas ma vetsi vyznam nez $)... 

> 2. Stale se mluvi o tom, ze kurz meny neodpovida parite kupni sily, takze
> se neni cemu divit, ze koruna posiluje. Vzhledem k tomu, ze nikomu zadne 
> penize nedluzim, tak mi to vyhovuje vic nez druha moznost priblizovani 
> kurzu k parite - inflace.

Tady jsi udelal vice myslenkovych skoku, a nezda se, ze bych je pochopil. Kurs 
je do jiste miry ovlivnovan paritou kupni sily, o tom neni sporu, ale opravdu 
jen do znacne miry, zdaleka ne vyhradne. Takze: za prve mame jinou strukturu 
cen, za druhe kurs neovlivnuje jen ta parita, za treti nechapu, jak by na tom 
neco zmenila inflace. Inflace by v tom nejjednodussim pojeti neudelala nic 
jineho nez jen znehodnotila kurs. Cili udelala presne obracene, nez "co 
chces". Nebo jak jsi to vyrovnavani parity myslel? 

> 3. Nekvalitni penize dnes pouzivaji _vsechny_ staty, nase jsou na tom 
> skutecne _relativne_ dobre, i proto ta apreciace. 

Heh, a prosim Te, co urcuje kvalitu penez?! Co je to za pitomost:-)? Nebo spis 
pomatenost?! 

No, tady radsi skoncim a zbytek dam do separatniho druheho postu. Jeste jednou 
bych chtel ale vyjadrit disclaimer, ze tu mohou byt napsane nepresnosti az 
vylozene nesmysly, bo z verejek jsem nijak neprosperoval, ac mne predmet 
bavil. Totez v bledemodrem plati o makru...

snake