Posted By: dammie (dammie) on 'CZfinance'
Title:     Re: Uvery v IPB
Date:      Mon Feb 19 10:45:28 2001

> Chudak CNB. Ta to od tebe schytala. Pritom si myslim, ze je to jedina
> poradka 
> instituce u nas, ktera se poucila ze svych chyb. Mas pravdu, na pocatku 
> udelala chybu a rozdala prilis mnoho bankovnich licenci. S odstupem casu se 
> to jevi jako chyba, ale ta chyba nespociva v mnozstvi tech licenci, jako 
> spise v dohledu nad vzniklymi bankami a v ochode je v tom poradne vykoupat, 
> pokud se nebudou chovat tak, jak se od slusne banky ocekava.
> CNB objevila zdroj chyby a zacala kontrolovat banky lepe, coz vyvrcholilo 
> prave "utokem na IPB". Od toho tu CNB je a jeji zakrok schvaluji.
> Ty se ohanis tim, ze auditori hospodareni IPB schvalovali. To vsak vubec nic
> neznamena. Jestli se pamatujes na Banku Bohemia, tak to byla banka 
> vychvalovana do nebes a jak skoncila. Auditor je vetsinou rad, ze muze u 
> vyznamne spolecnosti audit provadet. Auditori se primo perou o to, aby 
> nejakou spolecnost dostali do sve moci. A tuto spolecnost samozrejme nechtej
> ztratit. Obrazek o tom, co z toho plyne si kazdy udela sam.

Ano, zde je mozne souhlasit.

> Byl tu tez nazor, ze CNB zbrzdila rust a to tim, ze zbrdila inflaci az skoro
> do deflace. Ta deflace byla v radu desetinek procenta a jen par mesicu. 
> Inflace pry je dobra pro dluzniky, kdezto pri deflaci dluznici plati defakto
> vice. No a co? To same co deflace pro dluzniky je inflace pro veritele a
> taky 
> se nad tim nikdo nepozastavuje. Kdyby CNB proti inflaci nebojovala dobre,
> tak 
> bychom na tom byli jako ostatni socialisticke staty, kde inflace byla vzdy o
> dost vetsi nez u nas. Nadavat na to, ze inflace je mala, mi prijde dost 
> nefer, hlavne vuci lidem, ktere maji vklady v bankach, z kterych jim inflace
> ukusuje i tak dost velky podil.

Jestlize si CNB stanovi inflacni cil v koridoru 5,5 - 6,5 procenta a cista
inflace se propadne hluboko pod tento koridor na 1,7 % pak to neni jen
par desitek procent, ale velke netrefovani do cerneho. Jak je mozne, ze
za to neni nikdo z vedeni banky zodpovedny? 

Asi vetsine lidi tady neco rika pojem inflacni ocekavani. Pokud je napriklad 
v minulosti inflace 10%, pak lide pocitaji s tim, ze tomu tak bude i v 
budoucnu a uzpusobi tomu sve plany. Tato inflace je pak zakalkulovana do 
smluv, vyrobci ji kalkuluji do cen, zamestnanci si vymohou zvyseni platu, 
banky ji promitnou do vyse svych uroku. Inflacni ocekavani tak naplni sama 
sebe, vsichni ocekavaji 10% ni inflaci a tak 10% inflace take bude. Jenze je
tu jeste jeden dulezity hrac na, kterem vysledek velmi zalezi - tim je 
centralni banka. Pokud tato odmitne tento rust akomodovat, zvysovani cen a 
mezd narazi na nedostatek penez v ekonomice a dojde k poklesu HDP a rustu 
nezamestnanosti. A ja se domnivam, ze presne tohle nase centralni banka 
ucinila. V letech 1992-1995 rosto mnozstvi penez (menovy agregat M2) v 
ekonomice rychlosti 20% v roce 1996 banka pritvrdila na 8%, clovek nemusi
byt vasnivy monetarista, aby pochopil, jaky "sok" to pro ekonomiku bude a
ktery musi zakonite vyvolat recesi. Pokud chci provadet dezinflacni politiku, 
pak je rozumny pokles inflace tak o 1% rocne, nemuzu jako autorita vyhlasit 
cil okolo 5 procent a pak mit cistou inflaci hluboko pod koridorem. 
(mimochodem, vubec nechapu proc CNB presla v roce 1997 na metodu
inflacniho cilovani? Proc nezustala pri tradicnim rizeni penezni zasoby,
ale presla na vec novou, nevyzkousenou a jak se zda pro ekonomiky v 
transformaci mozna i nebezpecnou?)


> Chapu nektere ekonomy, kteri by byli radi, kdyby inflace byla a vklady v 
> bankach likvidovala. Pokud totiz inflace presahne realny vynos v bankach 
> rekneme o 10% (coz bylo v ostatnich soc. statech docela bezne), tak pri 
> vkladech rekneme 500 miliar se 50 miliard jakoby vypari. Efekt to ma
> stejnej, 
> jako kdyby stat znicil 50 miliard v bankovkach. Tech 50 miliard je uspora 
> statu, nikoho jineho. Lide o ne prisli, stat je ziskal. Pro stat tedy muze
> byt 
> inflace prinosem (samozrejme nesmi byt zase moc velka, jinak by se 
> projevovaly jine negativni vlivy).

Proc zrovna pro stat? Na inflaci vydelavaji dluznici na ukor veritelu. Tvuj
priklad by platil pouze v pripade, pokud by jedinym dluznikem v ekonomice byl
stat, coz evidentne neni. 

> Pro obcana je naopak idealni nulova 
> inflace. Pri ni vi, na cem je. Penize, co ma doma ve slamniku se mu 
> neznehodnocuji, penize, co ma v bance rostou a obcan je spokojenej. CNB dala
> prednost obcanovi pred statem. To se samozrejme nelibi politikum a tak na
> CNB 
> utocej, kde se da.

Samozrejme idealni je nulova inflace, pri ni nikdo neztraci ani neziskava.
Bohuzel nedokazi si predstavit ze u ekonomiky v transformaci (kterou 
CR byla a da se rict, ze v urcitych oblastech i nadale zustava), ktera mela
desitky let regulovane ceny a ty se proto nachazely pod rovnovaznou vysi,
kdy v souvisloti se mzdami mluvime o down wage rigidity (neboli jejich spatne 
pruznosti smerem dolu), by doslo k prizpusobeni cen jinak nez jejich rustem - 
tedy inflaci. Mimochodem ukaz mi jediny stat, ktery by mel nulovou inflaci.
Centralni bankeri jsou taky jenom lide, nechteji na sobe nechat zodpovednost
za vysokou nezamestnanost.

> Take zde bylo nekde zmineno, ze Klaus je hlavicka, ze skvele urcil kurz 
> koruny, protoze se uz hezkych par let nemeni. Omyl. To neni zasluha zadneho 
> pana Klause. Za to "muze" CNB, ktera brzdila inflaci. Kdyby ji nebrzdila,
> byl 
> kurz k marce di dolaru davno uplne jinde. A byl to prave Klaus, ktery za to 
> CNB kritizoval.
>  

Pusobil hlavne fixni kurz, ktery slouzil prave jako protiinflacni kotva.
Inflace mohla dosahovat v odbobi Klausovy vlady daleko vyssich hodnot. 
Mozna nekteri zaregistrovali neustaly Klausuv boj za vyrovnany rozpocet 
(dokonce snahu jej uzakonit), kdy Soc. dem. naopak permanentne volala po 
vyssich statnich vydajich, po deficitnim financovani, kdy ekonomika rostla
a oni chteli tento rust dale stimulovat. 

V rezimu fixniho kurzu by musela CNB na tyto kroky reagovat, zvyseni vladnich
vydaju vyvolava tlak na apreciaci meny, (vladni vydaje zvysuji urokove miry),
banka musi zacit poptavku po korunach dorovnavat tistenim penez a vysledkem 
je rust penezni zasoby a agregatni poptavky. Pokud vsak ekonomika je na urovni
sveho potencionalniho produktu, neni vysledkem zadny dalsi rust, ale jen 
inflace.


dammie

>                                                       Radecek
>
> *****************************************************************************
> **
> *          E-mail: radek.holecek@centrum.cz    Telefon: 0321/764 345        
>  *
> *****************************************************************************
> **
>