Posted By: snake (:q!) on 'CZfinance' Title: Re: Online sjednani ING sporiciho uctu Date: Thu Dec 21 20:40:18 2006 > byl tu poplatek za koupi, onde poplatek za prodej, rocni poplatek apod., No koukej se na to takhle: banky (ci jakekoli jine firmy) take z neceho potrebuji zit; a poplatky delaj holt priblizne (priblizne=priblizne presne;-)) polovinu z jejich zisku. Druha je zajistena urokovym diferencialem (kdyz uz se tu potuluje tolik matfyzaku, mozna by mi nekdo s lingvistickym vzdelanim (ze jo, johanko;-))) dokazal vysvetlit, proc se rika diferencial a nikoli diference:-)) > takze celkove mi to vychazelo, ze na dobu kratsi nez rok to vylozene > nema cenu a i na tu delsi to nemusi bejt zadna vyhra. No a hlavne se No myslim, ze je nutne zohlednovat cilovou skupinu. Tohle neni pro troskare. Ony s tim ty podilove fondy take maji neco starosti, ty akcie se musi nakupovat, prodavat, sledovat, uctovat a tak dale - a to se samozrejme nemuze rentovat pri investicich v radove tisicich ci desetitisicich. Ty castky, o kterych mluvis, jsou predpokladam ze znacne miry konstantni, cili jejich podil vyrazne klesa s rustem investovane castky. A za castku, kterou ten smysl zacina, bych povazoval statisice. Pro mensi castky jsou holt ty terminaky apod., kolem kterych neni tolik prace a tudiz se daji prodavat i levneji. > bojim, ze to muze klesnout - uz jsem tu kdysi psala, jak jsme v rodine > nastrkali prachy do nejakejch svycarskejch fondu a po 11. zari to > kleslo na pulku a uz se to nevzpamatovalo :( To me od akcii a akciovejch Akciove investice maji vetsi volatilitu a hybou se daleko vice kolem stredni hodnoty. Dulezita je trendova linie, a ta ma u akcii vyssi smernici nez ta u terminaku. Platis ovsem v podobe vetsiho rizika, cili obecne vetsi smerodatne odchylky od tech prumeru na trendove primce (spis krivce, obecne to bude exponenciala jak u akcii, tak i u terminaku). Suma sumarum je z toho samozrejme pouceni takove, ze investice do akcii ma smysl pouze dlouhodobe. Pak se Ti odfiltruji ty kratkodobe odchylky a zustane prevazne trendova linie. Dlouhodobosti se zde nemysli ale rok, alebrz let 10 a vice. Akcie kupovana na rok je koupe spekulativni. Pokud clovek vi, co dela, muze ohromne vydelat, clovek, ktery to ale nevi, vychytava vicemene jen ty fluktuace, ze samotneho trendu na tak kratkou dobu moc nepobere. Takze muze hodne ziskat, ale take hodne ztratit. Plus minus se stejnou pravdepodobnosti. Cili pokud chces na akciich vydelat, je nutne do nich pridavat penize dlouhodobe. Kdyz ulozis velkou castku a nechas ji par let ulezet, mohla jsi trefit zrovna tu fluktuaci nahoru ci zrovna tu dolu a ovlivni to samozrejme Tvuj zisk. Pokud sporis relativne pravidelne nejakou pevnou castku, dejme tomu kazdych ctvrt roku 100 tisic misto2 melounu ulozenych v akciich na 5 let (castky v sume odpovidaji), dosahnes pri tom prvnim zpusobu s velkou pravdepodobnosti nekam blizko te trendove linie. Jinymi slovy snizujes tim vyrazne tu smerodatnou odchylku, coz je jen matematicky nazev pro to, co se oznacuje terminem riziko. Dalsi vec je samozrejme diverzifikace (to nahore je vlastne take diverzifikace, ale diverzifikace v case; pod normalni diverzifikaci se mysli spis oborova/vecna). Ta take snizuje smerodatnou odchylku, a tedy i riziko. Sice nemuzes vydelat tolik, ale take je adekvatne snizena sance, ze o hodne prijdes. Pokud se diverzifikace udela opravdu poradne, tj. penize se cpou do opravdu odlisnych oboru a nejlepe i v ruzne mene, pak by musela nastat opravdu hodne divoka situace, abys o sve penize "prisla". To by musel byt nejaky ten cerny patek (krach na NY burze ve tricatych letech) ci nejaka globalni krize (nekteri vesti neco podobneho dolaru kvuli velkym deficitum vlady USA, tezko ale odhadovat realistickou pravdepodobnost neceho takoveho byt v hodne dlouhodobem vyhledu). No a pokud mas opravdu averzi vuci riziku (BTW, to je ekonomickej termin, ta averze vuci riziku:-)), pak muzes jit vzdycky do zajistenejch fondu. To jsou takovy, kde se Ti garantuje alespon 100% vlozene castky. Kdyz polezou nahoru, pujdes s nima, kdyz podkladove akcie pujdou dolu, nekdo rozdil doplati (banka ci pojistovna). Porad tu zbyva to drobne riziko, ze krachne nejaka ta velka instituce, ale tu muzes spolehlive ignorovat, pokud jsi ochotna ignorovat (jak pises) krach stavebnich sporitelen (BTW hadej kam uklada stavebni sporitelna prebytecne penize:-)) A jak by jeden ocekaval, zajistene fondy samozrejme poskytuji zakonite nizsi zisk nez fondy nezajistene. Holt to pojisteni neco stoji a o to se Vam snizuje zisk. > fondu odradilo nadobro, no a co se tyce obligaci, samotny jsou na desne > dlouho a obligacni fondy nemaji az takovej vynos a jeste s sebou nesou Tohle neni opet uplne pravda. To, co pises, plati pouze za predpokladu, ze obligaci drzis takzvane do splatnosti. Cili nechas ji uplynout a na konci si nechas vyplatit jistinu (do te doby dostavas pouze pravidelne uroky). Jenze obligace je cenny papir a je obchodovatelna (a samozrejme take obchodovana a ne v malem). A obchod s obligacema je uplne o necem jinem, do znacne miry se mohou ceny obligaci hybat jako ceny akcii. Jen tim duvodem pohybu neni vetsinou financni zdravi daneho podniku, ktery cenny papir vydal (spatne hospodareni s rizikem na konci nebyt schopen obligace vyplatit je samozrejme take ovlivni, ale to je uz celkem extrem), ale kupodivu cena penez na trhu. Vysvetlim vzapeti na prikladu, protoze tohle mi trvalo celkem nez jsem to pochopil. Obligace v hodnote 100 na 10 let s urokem 10 % p.a. Urokova mira na trhu je v tu chvili 10%. Urokova mira (dlouhodoba) se zmeni na 5%. Jak se zmeni hodnota obligace? Funguje to vicemene tak, ze se nascitaji budouci zisky, diskontuji se misto 10% jen 5% rocne a najednou clovek zjisti, ze dotycna desetileta obligace nema hodnotu 100, ale treba 150 (nepocital jsem to, strilim od boku, laskavy ctenar si toto lehce jiste spocte jako cviceni treba v Excelu). Ta nova cena vlastne odpovida na otazku "kolik musim mit dneska penez, abych pri 5% zisku rocne na konci dosahl stejne sumy jako dosahnu s tou obligaci, ze ktere kape rocne 2x vetsi urok?". Takze si asi dovedes predstavit, jak se hybaji hlavne dlouhodobe obligace,kdyz centralni banka pohne s diskontni sazbou jen o pitome ctvrtprocento. A to se dnes statni pokladnicni poukazky (vicemene typ obligace) zacinaji prodavat klidne se ctvrtstoletou splatnosti. To jen tak pro zajimavost:-). Takze i na obligacich lze hodne vydelat ci hodne ztratit, pokud s nimi tedy clovek obchoduje a nedrzi je do splatnosti (coz ovsem neni zas az tak nejtypictejsi chovani, kdyz uz jsme u toho; ne, ze by se byt i v miliardach nepouzivalo, ale nedela vetsinu). > vyse zminene nevyhody s poplatkama. > > Rikam si, ze jelikoz mam (a stale se mi generuji) celkem solidni uspory > (hodlame jeste tak 5-10 let setrit, podle toho, jak to bude naskakovat > a jak rychle budou pribejvat deti :), a pak koupit barak), tak by asi Heh, trochu to odlehcim, i kdyz je to mysleno i zatracene vazne: ty deti jsou svym zpusobem nejlepsi investice. Ono u nas tak naprosto neni zvykem myslet, ale jine narody tak premysleji naprosto bez zabran. A pokud clovek odmysli citovou slozku a zustane mu jenom ekonomicka realita, mozna zjisti, ze deti jsou to nejvynosnejsi aktivum zajistujici nejvyssi duchod. Samozrejme hrozne zavisi na vychove a dalsich faktorech. Ale to jsou vsechno z ekonomickeho pohledu samozrejme jen faktory rizika:-). A ac to nejspis trosku nektere urazi (asi to zni hrozne materialisticky), domnivam se, ze v dlouhodobem horizontu to presne k takovemu premysleni povede (kvuli krizi duchodoveho systemu, jejiz dusledky ale zacnou byt videt az tak za 20 az 30 let a tak nejak kolem te doby zacnou lide jinymi (a drive pouzivanymi) zpusoby zajistovat sve stari). Nicmene nepodeziram tu prilis mnoho lidi z toho, ze by se ve svych triceti koukali prilis mnoho na zajistovani sveho duchodu:-) (zajimave, jak na zapad od nas, tak i na druhou stranu hodne na vychod, to lide delaji)... snake