Posted By: kybernator (normalni DEMON, no...) on 'CZhistory'
Title: Re: Historie valek - II. Stredovek
Date: Mon Feb 24 10:25:37 1997
> Tohle neni zcela jednoznacne: velkou cast povesti mauru ma IMHO na svedomi
> propaganda (Pisen o Cidovi ap. - Rolland zahynul rukou Basku a ne Mauru)
Myslim, ze nemas pravdu. Mohu se mylit ale za 1. Cid IMHO nebyl Rolland.
Cid (bojovnik) sice byla jen prezdivka, ale vlastnim jmenem byl - opravte
me jestli se pletu - Rodrigo. Za 2. Cid zahynul tusim kolem r. 1099 nenasil-
nou smrti v Seville. Za 3. Rolland byl hrdina pisni, jejichz dej (napsany
byly asi ve 12. st.) spada do doby Karla Velikeho, tedy kolem r. 800. Rolland
byl Frank, podle legendy prava ruka Karla Velikeho a mel velet zadnimu
vojijeho vojska, vracejiciho se do Francie. V prusmyku byl podle legendy za-
skocen presilou Mauru a jeho voj (vcetne nej samozrejme) padl do jednoho mu-
ze. Karel Veliky pozdeji jeho smrt pomstil, ale to je uz jina kapitola. Pokud
jde o Cida, ten byl vazalem jednoho z kralu vladnoucich na uzemi dnesnifo
Spanelska (Leon?). Byl poslan do vyhnanstvi a proslavil se tim, ze na vlastni
pest a s vlastnim vojskem dobyl velka uzemi v bojich s Maury. Podarilo se mu
dobyt i Sevillu, kterou odevzdal svemu krali (ke konci zivota uz valci opet
jako jeho vazal). Cid je nrozdil od Rollanda (jehoz existence neni plne po-
tvrzena) historicka postava a pisen o nem asi bude take presnejsi, protoze
vznikla jen asi 50 let po jeho smrti.
> cetl. V sirsim kontextu to pravdepodobne byli prave krizaci, kteri oslabili
> Araby natolik, ze ti podlehli invazi Turku. Ti prinesli na blizky vychod
> nabozensky fanatismus, ktery se zde smichal s nenavisti vuci evropanum
Neni pravda. Michas ruzne epochy dohromady. Turci, nebo aspon jejich
predkove zili puvodne v asijskych stepich. Malokdo vi, ze v 5. st. to byli
prave oni, kteri donutili Huny opustit svou zemi a nastartovali tak vlastne
stehovani narodu. Turci byli temer neporazitelni po dlouha staleti diky
skvele bitevni taktice. Na rychlych konich (a s minimem ochranne zbroje)
krouzili v bezpecne vzdalenosti kolem nepratelske armady a ostrelovali ji
ze svych luku (klidne vydrzeli cely den, kdyz bylo treba). Pokud se armada
v panice dala na utek, napadli ji primo, pokud naopak zautocila, mohli se
rychle stahnout. Turci s touhle taktikou poprve pohoreli pri prvni krizove
vyprave, kdy vudce krizaku Bohemund naridil kryt se stity, nechal Turky
utocit cely den (cimz se dost unavili) a v prihodne chvili je rozprasil.
Ale zpet k turecke expanzi. v 10. st. Turci pronikli do oblasti dnesniho
Iranu a Iraku. Zda se ze s Araby prilis nebojovali, prijali jejich viru
a pote se stali pateri muslimskeho tabora. V te dobe jeste zadni krizaci
neexistovali (rozumej krizak = clen krizove vypravy proti nevericim, prip.
clen krestanskeho radu s timz cilem). Turkum se podarilo rozdrtit (v te
dobe nejsilnejsi na svete) byzantskou armadu, cimz urychlili zanik byzant-
ske rise. Za kratkou dobu ovladli temer cele dnesni Turecko a kdysi huste
osidlene oblasti s ejim podarilo vylidnit.
Jeden z byzantskych cisaru na konci 11. st. pozadal evropske panovni-
ky o pomoc v boji proti Turkum. Jeho cilem bylo ziskat zpet asijske drza-
vy, nicmene horlivi zastanci viry z rad duchovenstva i rytirstva se s nad-
senim zhostili 'svateho' ukolu - dobyt bozi hrob. O samotne vyprave, o ne-
uveritelnych vitezstvi nad presilou muslimu i o dobyti Jeruzalema by se
dalo vypravet mnoho hodin, ale to uz bych odbihal...
> (kteri
> zdanlive bezduvodne vtrhli do Palestiny). Tato zast v podsate na blizkem
> vychode pretrvava dodnes a Arabove napriklad na vytvoreni Izraele pohlizeji
> take v kontextu krizackych valek - jako na bezpravi pachane na nich a jejich
> zemi.
>
> Richi
Co je a co neni bezduvodne... vsechny valky v te dobe vznikaly bud pro
posileni moci (+ moznost koristi) nebo pro posileni viry, pripadne pro obo-
ji. Obe strany vrazdily civilni obyvatelstvo a kdyz ne, tak jedine pro moz-
nost ziskani vykupneho nebo otroku.
Zide zili s Araby v podstate v miru. Koneckoncu verili v jednoho boha
(podle koranu se na obsazenych uzemich vrazili jen 'pohane' - tj. narody
verici ve vice bohu nebo zadneho), byli to sousede a obchodovali spolu.
Zide take meli sve chramy a ke svym arabskym sousedum se casto chovali lepe
nez ke krizakum, kteri jim take neduverovali - koneckoncu prvni byli souse-
de a druzi cizinci! Navic je zajimave sledovat, jak krizaci, kteri se usid-
lili ve Svate zemi, se postupne prizpusobovali tamejsimu zivotu, staveli si
domy v arabskem stylu, nosili saty podobne muslimsky, obchodovali s Araby
a zvali je ci byli zvani na hostiny. To vse do doby, kdy nastala valka. Ale
oboustrannou nenavist a fanatismus prinesly az dalsi desetileti a stoleti.
Kyber ~ Daimon