Posted By: pivrnec (pivrnec) on 'CZling'
Title:     Re: Anglictina
Date:      Tue Mar 25 09:33:00 2003

> > > Je vseobecne znamo, ze anglictina ma na vyslovnost jakasi "pravidla".
> > Napr.
> > > co 
> > > za danym pismenem stoji atd. Co mi ale dostalo je LOVE (prip. DOVE) x
> > MOVE. 
> > > Proc se to sakra vyslovuje uplne jinak?
> > > 
> > > 
> > > 
> > > 
> > >                                                                Mena
> > 
> > mne to teda vseobecne vubec znamo neni.
> > jako protipriklad uvadim sloveso 'read' v pritomnem casu = 'read'
> > a v minulem = 'read'. cteno rozdilne.
> > 
> > vik
> 
> 
> 
> No jasne, ale nejdriv byla rec a pak se na to snazili naroubovat psany
> slova, 
> takze to muselo bejt delany s nakyma pravidlama typu oo se cte vetsinou u 
> apod. Pro read v minulym tvaru uz nemeli jinou moznost nez read, protoze red
> 
> uz existuje ;-).
> 
> 
> 
>                                                                     Mena 
Lidi sice driv mluvili nez psali, ale to neznamena, ze se rec po vzniku pisma 
prestala vyvijet, takze je dost pravdepodobny (nebo spis jisty:-), ze pred 
par staletimi se anglictina cetla dost odlisne nez ted, nehlede na to, ze 
pravopis prosel urcityma zmenama. Treba v cestine se driv vyslovovalo jinak i 
a y. Dneska se proste musime naucit ty pravidla, protoze z vyslovnosti to 
nepoznas. Cestina se sice jevi tak, ze presne "co je psano, to je cteno", ale 
to taky podle mne neni 100% pravda. Ted me napada treba asimilace znelosti. 
Oproti anglictine to teda skoro nic neni:-)

Taky jsem nedavno nekde cetl, ze se objevila otazka, zda se latina v starem 
Rime cetla tim zpusobem jako dneska nebo jestli nahodou nebyla spis podobna 
dnesni italstine. Bohuzel foneticke zaznamy z te doby neexistuji (mozna 
foneticka transkripce, ale tam se asi narazi na stejny problem - jake zvuky 
ty znacky mohly znamenat:-)...

Pokud bych se chtel v anglictine pidit po nejakych pravidlech ve vyslovnosti, 
asi bych musel jit hodne do historie, zjistit odkud to slovo pochazi, jak se 
vyvijelo a co ovlivnilo jeho vyslovnost. Jazyk rozhodne neni oblast, pro 
kterou by platilo neco jako napriklad fyzikalni zakony (e.g. obsahujes-li 
"-ea-", budes se cist "-i:"). Anglictina pohltila velke mnozstvi cizich 
slov, ktere postupem "asimilovali", takze jednotnost tam neni. I v cestine je 
napriklad: [filosofie]x[filozofie], [demokracie]x[demogracie] atd.

                                                             Trny