Posted By: Trifid (Gastral OXD) on 'CZmilitary' Title: MODERNI MINOVY MATERIAL I. Date: Tue Oct 28 01:26:39 1997 MODERNI MINOVY MATERIAL I. -------------------------- Ucinny boj s obrnenymi cili zustava i nadale jednim z dulezitych hledisek pri vyvoji novych nebo zdokonalovani stavajicich protitankovych prostredku. K vyraznemu technickemu pokroku doslo v prubehu 80. let zejmena v oblasti zatarasovani. Soubezne s prostredky pro minovani na dalku byly postupne zavadeny moderni miny 2. generace, vyznacujici se ve srovnani se starsimi typy mensi hmotnosti a rozmery, vetsimi nicivymi Ucinky a dokonalejsimi roznecovaci, Ktere umoznuji niceni vozidel po cele jejich sirce. Zejmena americke PP a PT miny, urcene pro minovani na dalku se vyznacuj i stejnym tvarem a velikosti, coz umoznuje pouziti v ruznych zatarasovacich systemech a do znacne miry ztezuje jejich pruzkum. Stale dokonalejsi ochrana spodni casti obrnene techniky vedla k vyvoji protitankovych smerovych min s autonomnim pusobenim, ktere zajistuji senzory, mikroprocesory a dalsi elektronicke vybaveni. Rozdeleni jednotlivych generaci minoveho materialu podle poznatku z poloviny 60. let, ktere plati v podstate dodnes s tim, ze miny 2. generace s Ucinkem na celou sirku vozidel jsou dale zdokonalovany, zejmena zvysovan im "inteligence" roznecovacu, - u smerovych min 3. generace, jiz bylo dosazeno ucinne vzdalenosti 50 m, ve vyvojovych resenich se pozaduje 100 m. 1. Pouziti min v soudobych valecnych konfliktech Ve 2. svetove valce cinily ztraty spojeneckych tanku, zpusobene minami 20 0/0. Udaje z povalecnych konfliktu jsou podstatne vyssi: v Koreji bylo vyrazeno minami asi 60 0/0 tanku, ve Vietnamu 70 0/0. Vetsina pouzitych min byla opatrena tlakovymi roznecovaci. Na Falklandech byly miny kladeny rucne nebo podle minovych provazcu, povrchove i zapustene podle velmi ruznorodych schemat pokladky. Casto dochazelo ke zcela nahodilemu kladen i v prubehu bojove cinnosti rucnim zpusobem nebo pomoci vrtulniku. Mezi nej- casteji pouzite PP miny patrily FMK-l (Argentina), SB-33 (ltalie), P-4-A (Spanelsko), No4 (lzrael)~ z PT min pak FMK-3 (Argentina), SB-81 a VS 1,6 (ltalie), C-3-A (Spanelsko), No6 (lzrael). 10 0/0 cel- koveho poctu tvorily plasticke PP miny. Celkove mnozstvi poloze- nych min se odhaduje na 25 000 az 30 000 kusu. V Afganistanu nebyla kladena typicka minova pole, ale pouze jed- notlive miny nebo skupiny min ci vybusnych nastrah, a to vylucne rucnim zpusobem a zapustene. Dostatek casu na pripravu byl dulezitym faktorem, ktery umoznoval prac- ny rucn i zpusob ukla- dani min , jejich dukladne maskovan i, zabezpecen i p rot i nezadoucimu odstra- neni, rozmanite zpuso- by aktivace a och rany. Miny byly zejmena americkeho, britskeho, italskeho a belgickeho puvodu. Nejcasteji pouzivane PP miny. TS-50 (ltalie), M2A4, M 25, M 18 Al (USA), P2 Mk3 (Pakistan), PT miny. TC 2,5 TC 6 1 SH 55 (ltalie), M 19 (USA), PRB M3 (Belgie), M 102 (Sved- sko), Mk 5, Mk 7 (Velka Britanie), P3 Mkl (Pakistan) . Krome britskych min byly ostatn i prakticky nezjistitelne indukcn i- 1i minohledackami. Dalkove odpalovani min bylo praktikovano po vodicich. Znacnym problemem v Perskem zalivu byla velka ruznorodost minoveho materialu, ktery pochazel predevsim z C iny, byvaleho SSSR (OZP, PMN, TM-57, TMN-46, POMZ-2) a ltalie (SB-33, VS-50, Typ 72). Rada min obsahovala minimum kovovych casti, a proto mohla byt zjistovana pouze vysoce citlivymi minohledackami. I racane vytvareli minova pole vesmes o male hloubce do 75 m. Ackoli neexistovaly plany polozenych minovych pol i, byly odminovaci prace ulehceny vzhledem k pravidelnosti kla- den i a casto i existenci oplocen i. 1 rak pouzil ve valce v Zalivu 30 typu min z 9 zem i. V nekterych pripadech byly pouzity atrapy min, vnejsim vzhledem identicke s ostrymi minami, za ucelem ztizen i odstranovani. Spojenci udajne pouzily britske miny HB-876 pri minovani z letadel. Na uzem i byvale Jugoslavie bylo dosud polozeno pres 1 milion min. Vyzvednuto jich bylo zatim asi 50 000. Zvlastnosti valky v byvale Jugoslavii je caste pouzivani nastrah a improvizovanych prostredku niceni, vcetne elektronickych nastrah, ktere jsou snad- no dostupne. Rychle zrizovani nastrah je umozneno pouzitim roz- necovacu 2. generace. lnformace o nich jsou z pochopitelnych duvodu utajovany. Tyto roznecovace reaguji na zmeny tepla, elektromagnetickeho pole, svetla, hladiny hluku, zrychleni, seismiky. 2. Nejcastejsi typy pouzivanych pechotnich min. PMA-l PMA-2 PMA-3 (naslapne), PMR-2, PMR-3 (strepinove na koliku), PROM-l (mohutna strepinova), MRUD (typ Claymore), PT miny. TMA-l , TMA-2, TMA- 3, TMA-4, TMA-5 (nekovove miny s ruznym iniciacnim tlakem a typy roznecovacu), TMRP-6 (i vertikalni pouziti), TMM-l (kovova). Pocatkem roku 1994 vyzvala OSN staty sveta k zavrzen i pozem- n ich min. V rezoluci OSN se pravi, ze v 62 zemich je polozeno 60 az 100 milionu pozemnich min, ktere jsou vaznym nebezpecim pro civiln i obyvatelstvo, nebot kazdy tyden je zraneno nebo usmrceno asi 150 lidi. Priklady ohrozeni obyvatelstva minami jako dLJsledek vnitrostatnich ozbrojenych konfliktu (odhady podle Udaju humanitarnich organizaci) - 7 az 10 mil. min v Afganistanu, kde uz miny zabily nebo vazne zranily 350-500 tisic obyvatel, - 9 mil. min v Angole, - 5 az 10 mil. v lraku, - 5 az 8 mil. v Kambodzi, - 2 az 3 mil. v Mosambiku, - 2 mil. v byvale Jugoslavii, - 1 mil. v Somalsku, - kazdych 10 minut je minou zranen nebo usmrcen 1 cloVek, - naklady na odminovani jedne miny cini asi 1 000 US dolarLJ, - naklady na lecbu a rehabilitaci minou zraneneho cloveka predstavuji castku okolo 1 000 USD. Rocne pribyva asi 1 mil. min, pricemz tyto mohou byt zneskodneny pouze s velkymi nesnazemi a pri vynalozeni znacnych financnich prostredky, ktere postizene zeme nemaji k dispozici. Prehled vybranych nove zavedenych a vyvijenych min. V nasledujici casti jsou uvedeny priklady moderniho minoveho materialu (bez smerovych min), o nemz bylo dosud zverejneno pouze malo informaci. --ondra x. dolezal----------------------------------------------------- dolezalo@risc.upol.cz olomoucke forum etc. ----------------------------------------http://www.olomoucke-forum.cz--