Posted By: Petricek (Choose Love as a path) on 'CZmusic'
Title:     Theatre Of Tragedy - Velvet Darkness They Fear
Date:      Mon Nov 25 10:38:56 1996



    Tak jsem se vypravil do Polonie navstivit stanek s hudbou, protoze prece
jenom nebudu cekat na nazor na Theatre Of Tragedy, stejne bych se ho s
nejvetsi pravdepodobnosti nedockal. A to co jsem cetl v Metal Hammeru mi
bohate staci na to, abych si utovril predstavu, pro co jdu.
  Byl jsem zvedavy, jestli v takovem malem stanku najdu posledni skvosty
metalove hudby. No a dopadlo to tak, ze jsem litoval, ze momentalne nejsem
pri penezich. :( Sice kazety stoji pouhych 150 kc, ale i tak. Ziskat TOF byl
hlavni ukol a podaril se. Ale musel jsem tam zanechat Anathemu - "Eternity",
nejnovejsi My Dying Bride, Manowar, nechal jsem si objednat Waltari, Cradle
Of Filth, Therion - "Lepaca Kilfoth", no jsem do toho blazen.

  Cili: Theatre Of Tragedy - "Velvet Darkness They Fear" (gothic doom metal)
Mel bych napsat mozna mensi recenzi, ale to by bylo stejne zbytecne, protoze
hudbu nelze popsat slovy, ta se musi jen a jen slyset. At se napise cokoliv,
stejne to nevystihne smysl hudby.
  Cele album se sklada z deviti skladeb:

 Velvet Darkness They Fear
 Fair And 'Guiling Copesmate Death
 Bring Forth Ye Shadow
 Seraphic Deviltry
 And When He Falleth
 Der Tanz der Schatten
 Black As The Devil Painteth
 On Whom The Moon Doth Shine
 The Masquerader And The Phoenix

      celkova delka 52:10 minut

  Skupina pochazi z Norska, sidla black metalove mafie, ale Theatre je uplne
o necem jinem. Je to za prve doom metal a se satanem nemaji nic spolecneho.
Je jich celkem sedm a to by uz mohlo svedcit o pestrosti. V teto skupine
pusobi dva zpevaci, muz a zena. Strida se tvrdy az hruby zpev s divcim hlasem.
Je to skvele propracovane album a nenalezam na nem chybu. Producentem je
slavny Peter "Pee Wee" Colemann, ktery ma na starosti mimo jine i Amorphis a
Paradise Lost.
  Z hudby je misty slyset stredoveka hudba, ale je to mozna jen muj pocit.
Velky prostor maji smyccove nastroje jako jsou housle a violoncelo. Klavir
zde nesmi samozrejme chybet.
  Ale vubec nejlepsi je pisen "On Whom The Moon Doth Shine", kde se skvelym
zpusobem prolinaji dva pocity. Dobro a Zlo. Zena zpiva pri houslich, samplech
ap. proste cira melodie, kdezto vzapeti ji vystrida Raymonduv hrdelni zpev,
podbarveny kytarama, basama a bubnama a v pozadi porad hraji housle. Velmi
pestra pisen.
  A posledni "The Masquerader ..." je taky super. Zacina klidne a cim dal vic
se stupnuje, az vyvrcholi v pravou metalovou bouri, ktera je ukoncena opet
uklidnujicim hlasem Liv Kristine Espenaes. Proste bomba.
    Muj nazor je, ze je to skvele album. Na svuj styl bych rekl dokonale.
Ale stejne je lepsi si to poslechnout nez o tom psat.

      Vrele doporucuji

P.S: Co ja vlastne nedoporucim, ze? :)

                                  - Petricek -

Search the boards