Posted By: vejpuste (Libor Vejpustek) on 'CZnature'
Title:     Re: Lesy?
Date:      Mon Sep 25 14:30:22 2000

> Smrk roste rychle, je snadnym zdrojem dreva. Tudiz byl masivne vysazovan.
> Jak dlouho tedy trva prumerny rust takoveho smrku, jinymi slovy, kolik
> desitek 
> let do budoucnosti musi ti panove hledet?

    Smrk neni nijak extra rychlerostouci drevina. Podstatne rychleji roste 
treba topol. Stromy mohou rust do doby nez uhnijou, coz muzou byt stovky let. 
Z hlediska hospodareni v lesich je urcujici takzvane obmyti. To znamena 
zhruba vek ve kterem se ma stom porazit a vysadit novy. Je to urceno na 
zaklade prirustu. V principu to je tak, ze do obmyti je rentabilni strom 
nechat, pak uz z hlediska vynosu ne. Ale neni to dogma, ze by se reklo tenhle 
ma spravny vek a musi pryc. Zalezi na spouste veci. Obecne je obmyti treba u 
topolu 30 let, smrk 110-120 let a DB az 160 let. Zalezi na nadmorske vysce a 
slozeni drevin i na kalite pudy. Ale tohle je vec o ktere je napsano spousta 
knizek, takze tohle berte jenom jako nejzakladnejsi informace a vysvetleni. 

> Rezistence smisenych porostu - Zrejme je smiseny les pro nase podnebne 
> podminky nejvhodnejsi, ale z hospodarskeho hlediska tam uzitecny nebude.
> Jaky 
> je vhodny kompromis?
> Sazet lesy pruhovane? 

    Smisene porosty jsou vyhodnejsi hlavne z hlediska stability a odolnosti 
lesa a zlepsovani kvality pudy. Ve SM monokulturach se mohou vyskytnout 
velkoplosne polomy. Pokud je les smiseny s BK, tak se zvysi stabilita 
porostu. Navim z jehlici vznika kysela puda a z BK listi naopak zasadita. 
Takze i z tohoto pohledu je lepsi smiseny. V soucasne dobe se jiz tahle 
skladba preferuje, i kdyz je drazsi z hlediska zalesneni (BK drazsi nez SM) i 
z hlediska dalsi vychovy. BK vice trpi okusem od zvere a musi se oplocovat. 
Ale ziska se vic na stabilite a odolnosti. 

> Opravdu smisene lesy netrpi zadnymi problemy? Nebo pokud ano, jakymi, a jak 
> se resi?

    Samozrejme ze trpi, ale mene nez SM monokultury. Smisene lesy trpi uplne 
stejnymi problemy jako kterekoliv ostatni. Exhalace, kyselost pud, kurovec, 
polomy, poskozeni od zvere ... Je toho spousta. Nejhorsi je vychovat stromky 
v prvnich letech po zalesneni. U smisenych porostu se vetsinou cenejsi 
dreviny jako BK a JD oplocuji. 

> Jaka je spotreba dreva v CR a jaka je prognoza pro obdobi, v jehoz ramci je 
> nutno se nyni rozhodovat o vysazovani lesa? Jake jsou moznosti importu, 
> pripadne jine? Dohaduji se dobre, ze vetsina smrku jde do papiru? Jinr 
> pouziti si moc predstavit nedokazu. To drevo se mi proste nelibi a delat z 
> toho neco jineho...?

    Drevo se vyuziva pro spoustu veci. Krome zmineneho papiru na dyhy, tramy, 
prkna a v podstate vsechno co je ze dreva. I nabytek se vyrabi ze dreva. 
Krovy v barakach, palety. Proste vsude, kde je drevo historicky pouzivane, 
tak se vyuziva stale a ve vetsine se pouziva SM. 

> Za ucelem zisku celeulozy je mozne i nejake netradicni rostliny, jak to 
> vypada treba s konopim?

    Konopi se zatim moc nevyuziva zejmena z obavy ze zneuziti. Jinak je podle 
me jeho nejvetsi sance na prumyslove zpracovani v rychlerostouci biomase, 
ktera se pak muze pouzit jako topivo. 

> Urcite by me napadlo vic, ale at toho neni tolik.

    Hlavni veci, ktera se ted musi delat je to, ze se musi davat do urcitych 
oblasti dreviny, ktere tam patri a pokud mozno z pribuznych oblasti. Driv se 
treba dal SM z niziny na hory nebo obracene a vetsinou to dopadlo 
katastrofalne. I rostliny maji v zakodovano urcite prostredi a podle toho se 
chovaji. Kdyz se pak daji do jineho prostredi, tak se snazi chovat podle 
puvodniho prostredi a vetsinou to odnesou.
    Plany s vysazenim SM pichlaveho a BR v nejpostizenejsich oblastech 
(Krusne hory a pod.) byly a i kdyz se treba udrzely dele nez obycejny SM, tak 
postupne zacinaji take odumirat. Tohle vsechno zkoumaji odbornici ze vsech 
moznych oboru a hledaji reseni. Ale problem je v tom, ze do toho zasahuji 
vsechny mozne vlivy. Od pudy, deste, ovzdusi, slunicka, bakterii, plisni, 
brouku az po ostatni stromy, takze neni jednoduche urcit proc zrovna tenhle 
strom odumrel a co na stejnem miste udela dalsi.
    Jeste k te Sumave : Zda se mi (jeste to overim), ze nekdy koncem 19 stol. 
doslo na Sumave k velke kalamite po ktere se skoro cela plocha osazela SM 
monokulturama. Problem byl jeste v tom, ze nebyl dostatek osiva, takze se 
bralo kde slo. Takze zhruba z teto doby se nam tahnou problemy se Sumavou. 
Zjistim presneji kdy k tomu doslo, na jake plose a co bylo pricinou. Myslim, 
ze tohle si vetsina odpurcu kaceni neuvedomuje. Uz davno to neni prirozeny 
les a i ten drivejsi (prirozenejsi) padl za obet velkoplosne kalamite.
    Snad se mi povedlo ve strucnosti napsat zaklady hospodareni v lesich a 
vyvoj, kterym by to melo jit.
    Zkratky jsou mozna vetsine jasne, ale ..... SM - smrk ztepily, BK buk 
lesni, DB - dub obecne, BR briza, JD jedle. Snad jsem toho uz vic nepouzil.

                                        Libor Vejpustek
                                        Ceska zemedelska univerzita Praha
http://web.czu.cz/~vejpuste/            E-mail : vejpuste@uvt.czu.cz