Posted By: Lumo (** Lumidek **) on 'CZphilosophy'
Title:     Re: Na obranu filosofie
Date:      Tue Jan 14 09:51:02 1997

Ahoj obranari filosofie! :)

> Kdysi pred cca 2500 lety se vysmivali Thaletovi, k cemu mu ta jeho filosofie
> je. On nevahal zkoupil vsechny nadoby v okoli  a tim ze sebe udelal jeste 
> vetsiho blazna. Kdyz pak prislo jaro a leto a urodila se obravska uroda...

Na tohle bych rekl, ze matematik Thales z Miletu byl take pekny vykuk. :-) 
Jestli jsi chtel rici, ze jeho lest s nadobim byla dusledkem jeho filosofie,
tak jsi komik. :-) Nechces rici, ze trik, jak zbohatnout na nadurode oliv, je 
dusledkem Thaletovy vety? :-) 

Mimo jine, nerikal bych tak jednoznacne, ze Thales byl matematik. Chapejme, ze 
geometrie znamena v prapuvodu "zememericstvi"; lide verili, ze se euklidovska 
teorie vztahuje primo na nas svet. Z tohoto hlediska ji lze povazovat za 
nejstarsi vetev fyziky. A otazka, zda matematikovi (a fyzikovi) Thalesovi 
budeme rikat take "filosof" se mne zda nepodstatna. Jsem spise pro to, aby 
ano. Nicmene Thales je matematik, na jehoz odkaz navazujeme.

> Pak se zacaly z filosofie vyclenovat specialni vedy a na svou maticku 
> filosofii velice zahy zapomely. Vtip je v tom, ze veskere metodologicke 

Tenhle tvuj vyklad je samozrejme ucelovy, rikas filosofii "maticka", abys 
vnutil ctenarovi dojem, ze i dnesni "filosofie" je matickou. Proto tve uvahy 
o vyclenovani preformuluji:

Filosofove zacali v urcite fazi historie chapat spravne postupy, jak zkoumat 
svet kolem sebe. Mluvim hlavne o velkem Newtonove dile 
             "Matematicke principy filosofie prirody",

ktere polozilo zaklad toho, cemu dnes rikame prirodni vedy resp. fyzika. Tedy 
ne, ze se neco "z filosofie vyclenilo", ale filosofie ziskala nove netusene 
moznosti a zacala se pretransformovavat.

Mnozi filosofove vsak tyto trendy v metodach spravneho poznavani sveta 
nechapali nebo nechteli chapat. Nebylo pro ne az tak tezke vybojovat pro sebe 
slovo "filosofie". Mnozi nepochopili metodu falzifikace hypotez a dalsi 
vymozenosti, na kterych stoji dnesni svet. Ti, kteri tyhle metody zpetne 
vazby, overovani teorii apod. pochopili, si nezakladaji na slovech, a proto 
jim tolik nevadi, ze "filosof" se stalo oznacenim zvlaste pro ty, kteri metodu 
overovani hypotez nepochopili; znamena to jen degradaci slova "filosof". 

> predpoklady byly a jsou stanoveny prave na zaklade urcitych filosofickych 
> koncepci. Metodologie ved (resp. filosofie vedy) nejsou vedecke discipliny ,
> ale discipliny filosoficke, protoze zadna realna veda si sama neurcuje 
> predmet sveho studia a neudava si metodu sveho studia. Stanoveni metody a 
> predmetu se musi dit s urcite meta roviny, kterou jsou prave uvedene 
> filosoficke discipliny. 

Nechapu, co muze byt pravdiveho na tomto odstavci. V jakem smyslu si veda sama 
neurcuje predmet sveho studia??? A kdo to jako urcuje? Kdyz je nekdo 
archeolog, tak se pravdepodobne sam rozhodne, ze bude zkoumat vykopavky kolem 
Brna a nikoliv kridla motylu - nehlede na to, jestli mu nejaky filosof 
poradi, ze ma zkoumat, proc tece z vodovodu voda. :-) A metodu, jak pri 
archeologicke praci postupovat, se zcasti naucil od svych ucitelu (pedagogu 
archeologu), zcasti prameni z jeho zdraveho rozumu. 

> Lumo hovoril o vire ve spravnost postupu fyziky, ve sprvnost toho, jak 
> pristupuje ke skutecnosti kolem nas. Tato 'vedecka' vira vychazi a je pevne 
> zakotvena ve filosofickych koncepci kartezianismu a novopozitivismu.

To jsou jen sluvka. Ale z personalniho pohledu nemam pocit, ze by "vedecka 
vira" jakkoliv souvisela s aktery techto dvou filosofickych smeru. Veda ma 
svoji vlastni hnaci silu, ktera na zadne filosofii primo nestoji a dogmata 
zadne filosofie nema potrebu hajit! Mimo jine, zakladatel pozitivismu Auguste
Comte jednou prohlasil, ze chemicke slozeni hvezd (stejne jako dalsi veci) 
zustane lidem navzdy utajeno. Behem 7 let vedci objevili spektroskopii a 
poznali slozeni hvezd s ohromnou presnosti. Co se tyce kartezianismu, ten je 
prekonan v jeste vice ohledech, ale nechci to rozebirat. Chci tim rici, ze je 
hloupost tvarit se, ze vedecka metoda stoji a pada s nejakym filosofickym 
smerem; jsem alespon rad, ze jsi uvedl tyto dva a nikoliv leninismus. :-) 

> Chce/li si vedec (napr. fyzik) vymenovat sve zkusenosti s vedcem z jineho 
> oboru (napr. psychologem), musi si stanovit zpusob komunikace -- treba 
> vyjasnit vyzman jednotlivych poijmu a to se neobejde bez urciteho 
> metodologickeho nedhledu, ktery nemuze urcovat jedna urcita veda. 

To je presne ta hloupost, kterou si mysli filosofove. Kdyz mluvi fyzik s 
psychologem, mohou navzajem nechapat urcita fakta z oboru toho druheho, mohou 
mit ruzne nazory na dulezitost dilcich cinnosti, ktere ten druhy provadi, ale 
o realnych vecech se domluvi. Ujistuji te, ze vzdycky, kdyz jsem mluvil s 
psychologem (nebo prislusnikem libovolneho jineho oboru), tak jsem si nikdy 
"nestanovoval zpusob komunikace". Jestlize si tohle myslis, jsi blazen. 
Hovorit o tom, jak je dulezite "vyjasnovat si vyznam pojmu" je typicky 
filosoficky blabol. Kdyz mluvime o jakemkoliv psychologickem jevu, ktery 
kolem sebe pozorujeme, vetsinou oba moc dobre vime, o cem mluvime (pokud 
mluvime stejnym jazykem). Jedine filosof, ktery se snazi predstirat svoji 
hloubku tim, ze je nesrozumitelny, muze predstirat, ze na pojmech, ktere 
normalni lide pouzivaji a moc dobre jim rozumeji, je neco nejednoznacneho. 

Nekdy to tak muze byt, ale CO je na nich nejednoznacneho, vetsinou rikaji 
filosofove, kteri se nezabyvaji nejblizsi vedeckou disciplinou, zcela spatne.
Treba takovy pojem "prostor". Kazdy celkem vi, co to znamena. At jsem fyzik, 
psycholog nebo archeolog, vim, co to znamena, kdyz druhy rekne, ze je nekde 
malo prostoru. Pro kazdodenni zivot muzeme pouzivat pojmu prostor stejne jako 
treba stari Rekove. Presto bylo na pojmu prostoru, jak ho chape zdravy rozum, 
neco spatne. Ale kdo si uvedomil ruzne veci, co je na nem spatne? Einstein se 
svoji specialni a obecnou relativitou, M-teoretici a jini znalci nekomutativni 
geometrie... a co nas ceka v budoucnosti, nevim.

> Chce-li napr pouzivat slovo prostor, musi si ujasnit, jaky vyznam ma pro 
> psychologa a jaky pro fyzika (tento vyznam je pro obe vedecke discipliny 
> jiny). Jestlize toto neucini, dochazi k hrubym chybam. K tomuto pak vyuziva 
> poznatky analyticke filosofie.

Hehehe, to jsem zrovna ted psal, ze neni pravda. Tak jen pro uplnost jeste 
jednou reknu: ke skutecnym chybam rozhodne nedochazi proto, ze by existovalo 
dlouhodobe nedorozumeni ve vyznamu nejakeho slova, ale proto, ze nekteri lide 
proste nerozumi spravne svetu. Kuprikladu matematici obcas znasilni nejake 
slovo - zacnou ho uzivat v trochu jinem vyznamu, nez se uzivalo v 
nematematickem svete, aby se s nim lepe manipulovalo v exaktni matematice. 
Obcas nadale rozumi tomu, co to slovo znamenalo drive. :-) Nematematici obcas 
spatne rozumi matematickemu vyznamu slova, ale to je uplne jedno, protoze 
stejne tu matematiku neovladaji; proto by jim bylo uplne nanic, kdyby znali 
definici nejakeho slova. 

Vyraz ve tvari, ze treba slovo "prostor" nebo "cas" v sobe skryva neco, cemu 
normalni clovek nerozumi a co ve skutecnosti ani nezkouma pokrocila fyzika, je 
presne to, co na "filosofii" v dnesnim slova smyslu odsuzuji. Nic takoveho 
neexistuje. Filosof muze sva moudra rikat pro pobaveni na koktejlovych 
vecircich, ale jakmile si zacne myslit, ze je kvuli temto recem chytrejsi nez 
normalni lide nebo dokonce i nez fyzici, zkoumajici podstatu prostoru cely 
zivot, stava se hloupym nadutcem. 

> Relevantnost zaveru, ke kterym dospiva ta ktera veda je platna pouze potud, 
> pokud reflektuje vychozi principy (ktere at chce nebo ne, jsou pouze 
> filosoficke). Neni-li tomu tak dochazi k ideologizaci a dogmatizaci vedy.

Cetl jsi to po sobe? To je takova smes blabolu. Treba v tomto odstavci rikas 
(mymi slovy), ze zavery vedy maji smysl jen do te doby, dokud se veda drzi 
svych filosofickych dogmat, v opacnem pripade dochazi k dogmatizaci vedy. :-))
To jsou tedy paradoxy, hahaha.

Zadna moudra jako tvuj posledni odstavec, ani moudra opacna, proste nejsou 
univerzalne platna. Pri poznavani se jiste nekterych zakladnich idei musime 
drzet, jinak bychom nemohli pochopit vubec nic a mysl by se rozplynula do 
prazdna. Ovsem z druhe strany musime byt pripraveni, ze nekterych dogmat, 
ktera jsme povazovali dosud za spravna, se budeme muset zrici. Dobry vedec se 
lisi od spatneho pouze tim, ze ma vice schopnosti poznat, ktera dogmata se 
opustit maji a ktera nikoliv. 

> Pravdivost vedeckych poznatku muzeme hodnotit pouze za predpokladu, ze si 
> vyjasnime, co pravdivost znamena a to bohuzel (nebo bohudik) nespada do 
> kompetence vedy.

Tak tohle je absolutni hovadina. Co znamena "pravdivost" ve vede je naopak 
plne v rezii vedecke metody a fakticky neexistuje rozpor mezi zadnymi vedci, 
co to pravdivost je. Filosoficke zvasty o tom, ze "pravdivost" je silene 
mlhavy pojem, pouze dokladaji, ze filosof ma sklon predstirat, ze pravda je 
lez a lez je pravda.

Jinak si myslim, ze vsichni rozumni lide se shodnou na tom, ze 
eticko-politicke otazky jsou povazovany za pravdive ruznymi lidmi ruzne diky 
tomu, jake presvedceni v nich zije. Obhajovanim pravdy jednoduse obhajume sve 
eticke predstavy o svete, v horsim pripade sve osobni zajmy. K presvedceni 
dosli mnohymi zpusoby, proto se obcas lisi. V matematice si musime dat pozor 
na rozdil mezi pravdivosti a dokazatelnosti, pochopit Godelovy vety o 
neuplnosti a nedokazatelnosti bezespornosti, ale jinak tu take zadny 
filosoficky problem pravdivosti neexistuje. A prirodni vedy maji svuj 
mechanismus poznavani pravdy, o jehoz zakladnich rysech take neexistuji vazne 
spory. Opravdu nechapu, jak muzes bez toho, aby mne zcervenala obrazovka 
studem, rici, ze co znamena ve vede pravdivost, nespada do kompetence vedy. 

Pokud nemame dostatek poznatku (zaveru z experimentu, informaci, provedenych 
vypoctu), nemuzeme rozhodnout, zda je neco pravdive. Pokud jich mame dost, 
fakticky neexistuje rozpor mezi zadnymi vedci v tom, jak rozhodnout o 
pravdivosti. Svet samozrejme neni exaktni hodinovy stroj, proto se mohou 
v urcitych fazich lide osobne lisit v tom, zda mnozstvi dukazu povazuji za 
presvedcive, jestli proste necemu veri. Ale to, jestli necemu veri, neni 
zavisle na zadne filosofii! Snad jsem to vyjasnil tem, kteri se nechali trochu 
zamlzit rikovym vypravenim.

      /////  Superstring/M-theory is the language in which God wrote the world.
    /// O __        Your Lumidek.  mailto:lmot2220@menza.mff.cuni.cz
   ///           ---------------------------------------------------
  ///_______/             http://www.kolej.mff.cuni.cz/~lumo/
The most incomprehensible thing about the world is that it's comprehensible. AE
-------------------------------------------------------------------------------