Posted By: Disciple (God's toy) on 'CZphilosophy'
Title: Sri Aurobindo: "Zapadni metafyzika a joga"
Date: Thu Feb 6 19:50:45 1997
Evropske metafyzicke mysleni - dokonce i tech myslitelu, kteri se snazi
dokazat nebo vysvetlit existenci nebo podstatu Boha anebo absolutna, svymi
metodami a vysledky nepresahuje hranice intelektu. Ale intelekt neni schopen
poznat nejvyssi Pravdu. Muze jen tapat pri hledani Pravdy, zachycovat jeji
jednotlive (fragmentarni) obrazy, ale ne pravdu jako celek, a muze se pokouset
spojit je. Rozum nemuze dosahnout pravdu, muze jen vytvorit nejaky
vykonstruovany obraz, ktery se ji snazi predstavit, anebo kombinaci takovych
obrazu. Vysledkem evropskeho mysleni tedy vzdy musi byt agnosticizmus zjevny
(declared) anebo skryty. Intelekt, jde-li cestne ke sve vlastni hranici
(end), se musi vratit nazpet a podat nasledovny odpocet: "Nejsem schopen
poznani. Existuje, anebo v krajnem pripade se mi zda, ze muze byt anebo
dokonce musi byt Neco nadpozemskeho (Something beyond), nejaka konecna
realita, ale co se tyka jeji pravdy, mohu jen vyslovit domenky (speculate).
Je bud nepoznatelna, anebo nemuze byt poznana s mou pomoci (mnou)". Anebo,
dostal-li (rozum) nejake svetlo z toho, co se nachazi za jeho hranicemi, muze
tez rict: "Mozna je nejake vedomi za hranicemi Rozumu, protoze, zda se mi,
zachycuji jeho zablesky a dokonce dostavam od neho pokyny. Nachazi-li se toto
ve spojeni s Nadpozemskym, anebo je-li to i samotne vedomi Nadpozemskeho, i ty
muzes najit nejakou cestu k jeho dosazeni. Tehdy toto Neco muze byt poznano,
ale jinak ne."
Jakekoliv hledani Nejvyssi pravdy jen prostrednictvim intelektu musi skoncit
agnosticizmem uvedeneho druhu, anebo jakymsi intelektualnim systemem, anebo
rozumem skonstruovanou doktrinou (formula). Uz existuji stovky takovych
systemu a doktrin a mohou byt vytvoreny dalsi stovky, ale ani jedna z nich
nemuze byt posledni. Kazda z nich muze mit svou hodnotu pro rozum, a ruzne
systemy s jejich protikladnymi zavery mohou byt stejne pritazlive pro
adekvatni umy a schopnosti. Cela tato prace spekulativniho mysleni je uzitecna
tim, ze vychovava (trenuje) lidsky rozum a neustale mu poukazuje myslenku o
Nadpozemskem a Konecnem, ke kteremu se musi obratit. Ale myslici rozum
(intellectual Reasom) muze jen neurcite poukazovat na Nej, anebo ho poslepu
ohmatavat, anebo se pokouset odhalit jednotlive a dokonce protikladne aspekty.
Jeho projevy jsou zde. Muzeme vejit do Neho a poznat Ho. Do te doby, co jsme v
ciste intelektualni oblasti, vsechno, co je mozne zde udelat, je - nezaujate
uvazovat o tom, co bylo promysleno a potom nalezeno, stale zvazovat
(thrwovong up) myslenky, vsechny mozne myslenky a (nakonec) vytvorit tokovou
nebo jinou filozofickou viru, minku nebo zaver. Takoveto nezaujate zkoumani
Pravdy by bylo jedinou moznou pozici kterehokoliv pruzneho a sirokeho
intelektu. Ale jakykoliv zaver, dosazen tokovymto zpusobem, by byl jen
spekulativni (speculative). Nemohl by mit zadnou duchovni hodnotu, neposkytl
by presvedcivou (decisive) zkusenost (zazitek), anebo duchovni viru, kterou
hleda duse. Je-li intelekt nasim nejvyssim moznym nastrojem a neni jinych
prostredku na dosazeni nadmaterialni (nadfyzicke - supraphysical) Pravdy, tak
moudry a neomezeny agnosticizmus musi byt nasi konecnou pozici. Veci ve svem
projevu mohou byt poznane po urcity stupen, ale Nejvyssi a vsechno, co se
nachazi za hranicemi Rozumu, musi navzdy zustat nepoznane.
Avsak existuje-li vyssi vedomi za hranicemi Rozumu, a toto vedomi je nam
dostupne, muzeme poznat konecnou realitu a vstoupit do ni. Intelektualni
uvaha, logicka argumentace, at uz existuje vyssi vedomi nebo ne, nas muze
dovest velmi daleko. To, co potrebujeme, je cesta k tomu, aby jsme ziskali
zkusenost (zazitek), dosahli toto vedomi, vstoupili do neho, zili v nem. Kdyz
to dosahneme, intelektualni uvaha a posuzovani (argumentace - reasoning) nutne
ustoupi do pozadi a dokonce ztrati svuj smysl pro existenci. Filozofie,
intelektualni vyjadreni Pravdy, mohou zustat jako prostredky vyjadreni tohoto
vetsiho objevu - pokud ho vubec je mozne vyjadrit ve sfere mentalniho rozumu
(in the mental intelligence). Toto, jak budete videt, odpovida na vasi otazku
o zapadnich myslitelich - Braedlym a jinych, kteri dospeli pres intelektualni
uvahy k myslence o "Jinem za hranicemi mysleni", anebo se dokonce pokouseli,
podobne jako Braedly, vyjadrit sve zavery o nem terminy, ktere pripominaji
nektere vyrazy v "Arji". Tato myslenka sama o sobe neni nova, je stara jako
Vedy. Byla zopakovana v jine forme budhismem, krestanskym gnosticizmem.
Prvotne byla odhalena ne intelektualnimi uvahami (ne praci mysliciho
intelektu), ale cestou mystickeho nasledovani vnitrni duchovni discipliny.
Nekdy mezi 5. - 7. stoletim pred Kristem lide stejne tak na Vychode jako na
Zapade zacali intelektualizovat Poznani. Tato pravda se zachovala (prezila)
na Vychode. Na Zapade, kde intelekt zacali uznavat za jediny a nejvyssi
nastroj na odhaleni pravdy, zacala odumirat (to fade). Ale i tam se stale
pokousi znovu se vratit (to return). Vzkrisili je neoplatonici, a ted, jak se
zda privrzenci neohegelizmu a jini (napr. Uspenskij a jeden nebo dva nemecti
myslitele, myslim), zda se, ze se priblizuji k ni (dosahuji ji)... A prece je
tu rozdil.
Na Vychode, zvlaste v Indii, metafyzici (metaphysican thinkers) se
pokouseli, jako i na Zapade, stanovit podstatu nejvyssi Pravdy prostrednictvim
intelektu. Ale, za prve, neudelali intelektualni mysleni nejlepsim nastrojem
na odhaleni pravdy, ale dali ho na druhe misto. Prvni misto vzdy patrilo
intuici a osviceni, duchovni zkusenosti. Intelektualni zaver, ktery
protirecil teto nejvyssi autorite byl povazovan za neplatny. Za druhe, kazda
filozofie byla vyzbrojena praktickou cestou dosazeni nejvyssiho stavu vedomi.
A tak, dokonce i kdyz zacinali od mysleni, cil spocival v tom, aby dospeli ke
stavu vedomi, presahujiciho za hranice mentalniho mysleni. Zakladatel kazde
filozofie (jako i ti, kteri pokracovali v jeho praci, anebo ve skole)
spojoval v sobe myslitele - metafyzika a jogina. Ti, kteri byli jen filozofy
- intelektualnimi (racionalistami, spekulantami), byli vazeni pro svou
ucenost (learning), ale nepatrili mezi objevitele pravdy. A filozofie, ktere
nemeli dost silne prostredky (na dosazeni) duchovni zkusenosti, odumiraly,
patrili minulosti, protoze nebyli skutecnym prostredkem (they were not
dynamic) duchovniho odhaleni a realizace.
Na Zapade se zafixovala prave opacna tradice. Mysleni, intelekt, logicky
rozum se zacali stale vice povazovat za nejvyssi prostredek a nakonec za
nejvyssi hranici (is the be-all). A prave prostrednictvim intelektualniho
mysleni a spekulace musela byt udhalena pravda. Dokonce pro duchovni
zkusenost se zadalo, aby prosla proverkou rozumu, jen tehdy nabyde silu, to
je pozice, ktera je primo protikladna indicke. Dokonce ti, kteri chapou, ze
mentalni Mysleni musi byt prekonano a pripousteji nadrozumove Jine, zrejme se
nevyhnou tomuto pocitu, ze prave prostrednictvim mentalniho mysleni,
ocisteneho a zmeneneho (sublimating and transmuting itself), musi byt
dosazena (made) tato jina Pravda, aby zaujala misto mentalniho omezeni a
nepoznani. A zase zapadni mysleni prestalo byt dynamicke (skutecnym
prostredkem). Usilovalo o vytvoreni teorie byti a ne o jeho realizaci (it has
sought a theory of things, not after realisation). Byla jeste dynamicka u
starych Greku, ale drive kvuli moralnim a etickym jako duchovnim zaverem
(ends). Pozdeji se stala jeste vice intelektualni a akademickou, stala se
cistou spekulaci (intellectua speculation only) bez jakychkoliv praktickych
cest a prostredku dosazeni Pravdy prostrednictvim duchovniho experimentu,
duchovniho odhaleni, duchovni transformace. Kdyby nebylo tohoto rozdilu,
nemeli by hledajici, takovi jako my, duvod obracet se o pomoc (for giudance)
na Vychod, protoze v ciste intelektualni sfere zapadni myslitele jsou stejne
kompetentni jako kterikoliv vychodni mudrc. Ale prave tato duchovni pout,
cesta, ktera vede za hranice intelektu, prechod od vnejsi bytosti ke skrytemu
ja (Self) byla opustena prilisnou intelektualnosti Evropskeho rozumu.
Ve vynatcich z Braedlyho a Joachima, na ktere mne odkazujete, je jeste stale
pritomen intelekt, ktery premysli o tom, co lezi za jeho hranicemi a prichazi
k intelektualnim, abstraktnim, spekulativnim zaverum. Neni ucinnym
prostredkem (dynamic) zmeny, kterou se pokousi popsat. Kdyby tito filozofove
(writers) vyjadrovali v mentalnich terminech urcitou realizaci (presto)
alespon mentalni, urcitou intuitivni zkusenost (zazitek) tohoto "Jineho, nez
Mysleni", tak ten, kdo je pripraven na to, by to mohl pocitit pres zavoj
jazyka, ktery pouzivaji a priblizit se k tomuto zazitku (zkusenosti). Anebo
pokud by po dosazeni (urcitych) intelektualnich zaveru presli k duchovni
realizaci, nachazejic (urcitou) cestu, uz po nalezene ceste kracejic, tehdy,
nasledujic jejich mysleni, (hledajici) by se mohl pripravovat k tomu samemu
prechodu. Ale nic podobneho neni v jejich intenzivnich uvahach. Zustavaji v
oblasti intelektu, bez pochyby. Ale nestavaji se dynamickymi (ucinnym
prostredkem) pro duchovni zkusenost. A vubec ne prostrednictvim "ovladnuti
mysleni" cele reality, ale prostrednictvim zmeny vedomi je mozno prejit od
nevedomi k Poznani, prostrednictvim ktereho se stavame tim, co poznavame.
Prejit od vnejsiho k bezprostrednimu a skrytemu vnitrnimu vedomi, rozsirit
vedomi za hranice ega a tela, povznest ho s pomoci vnitrni vule a snahy a
otevrit ho Svetlu do te doby, nez nevyjde ve svem vzestupu za Hranice Rozumu a
vyvola vzestup suprementalniho Bozskeho skrze sebeodevzdani a sebeodrikani s
naslednou transformaci rozumu, zivota a tela - to je integralni cesta k
pravde.
Prave toto zde nazyvame Pravdou a o toto usilujeme v nasi Joze.
- Sri Aurobindo -
15. cervna 1930