Posted By: Ilad (Ilad) on 'CZphilosophy'
Title:     Re: Zapad a pravda
Date:      Tue Feb 11 10:37:22 1997

  Cauky Kiwi :)

  trosku bych prece jen polemizoval :)

> Naucili jsme se nemichat do sebe veci zpusobem, kterym spolu 
> nesouviseji: napr., aby to bylo jasne, o cem mluvim: modlitba, soustredeni, 
> meditace, pust, zpevy, opakovani modliteb - maji v Evropske nabozenske
> tradici  misto, ale nejsou povazovany za ucinne prostredky cesty k Bohu - 
> pouze jako vyjadreni sve touhy.

  Nejsem si jistej, jestli ti dobre rozumim. Soustredeni a meditace jsou ve 
vychodni tradici (pokud vim) zakladnimi prostredky na ceste k Bohu. 
Zduraznuje se, ze stejne to nakonec neni usili cloveka, diky nemuz se 
'nekam' dostane, ale na druhou stranu neni IMHO meditace jen nejakym 
'symbolem', ale proste praci na sobe. Hmm. ale mozna jsi to myslela podobne :) 

> Vychod, naopak, povazuje i zvuk manter za schopny ucinit 
> zmenu v postoji cloveka k Bohu.

  V mantrach se prilis nevyznam, ale pokud se opakuje nejaka 'kvalitni 
formulka' tak to IMHO muze uzasne sugestivne pusobit .. a sugesce je mocny 
nastroj pri formovani sveho vedomi a podvedomi. Mantry se (pod jinym nazvem) 
prece pouzivaji i v krestanske tradici. Cetl jsem o (myslim, 
pravoslavne) motlitbe (presne si to nepamatuju) 'Jezisi, Synu Bozi, smiluj se 
nad nami' .. ktera se neustale opakuje a zkracuje az na 'Jezisi'. To je uplne 
totez jako mantra. A nemusi se chodit ani takhle daleko a staci si uvedomit, 
ze motlitba ruzence je IMHO opet totez. Opakovani neceho 'kvalitniho' za 
ucelem zklidneni mysli, coz je IMHO ona cesta k vlastni podstate, kterou je 
Buh.  

> Jinymi slovy, Evropa ma jasno v tom, ze 
> vnejsi veci nemohou "soupnout cloveka zpet do Bozi naruce", snad vetsi
> jasno,  nezli mnohe tradice Vychodu.

  Ja mam prave pocit (ale jen laicky a dostatecne neinformovany), ze prave v 
tomhle Evropa prilis jasno nema. Mysticka tradice, ktera jde nejvic k jadru 
veci byla v Evrope vzdy jen na okraji a casto dokonce postihovana, na rozdil 
od Vychodu, kde tvorila 'uhelny kamen' veskereho nabozenstvi. Nechci vubec 
znevazovat evropskou mystiku, ale jeji vliv na hlavni nabozensky proud byl 
IMHO pomerne maly a mam pocit, ze je to znat. 


> Nase nabozenska tradice je 
> podobna tradici bhaktijogy v hinduismu. Jsem presvedcena o tom, ze neni jine
> cesty, nezli bhaktijoga - laska k Bohu. Neni a nebylo - ty jine tradice, 
> ktere povazuji vnejsi veci, jako je zvuk manter, ovladani telesnych energii,
> atd. - jsou podle me spise dozvukem slepych cest.

  Krome bhaktijogy existuje, pokud vim, jeste nekolik dalsich zakladnich 
'jog', a vysledny pristup by mel byt kombinaci vsech. Hlavne je to 
dz~nanajoga, tedy cesta moudrosti a racionalnich uvah a karmajoga, cesta 
nesobecke cinnosti. Ono je toho vic, ale tohle je myslim zaklad. Bez lasky 
(nebo v budhismu bez soucitu) to samozrejme nejde, to se vseobecne tvrdi, ale 
vetsinou laska samotna nestaci (ale mam pocit, ze krestanstvi se v tomhle moc 
nelisi). 

>  Krestanstvi, vice nezli jake jine nabozenstvi, si je vedomo vicerozmernosti
> lidskeho Poznani. Jednim rozmerem je exaktni poznani stvoreni, jinym, 
> osobnejsim rozmerem, je "poznani Boha", zivot v Bohu.

  Omlouvam se, ze porad oponuju, ale mam pocit, ze to je zase omyl. Onen 
dualismus, rozdil mezi 'vecmi tohoto sveta' a 'vecmi mimo tento svet' je IMHO 
klamny i kdyz tvori zaklad evropskeho mysleni. Mam pocit ze to je opet 
vysledkem slabeho pusobeni krestanske mystiky na krestansky pohled na svet. 


>  Ani v osvojovani si nabozenstvi a v realizaci nabozenstvi neni vzhledem ke 
> kastovnimu systemu v Indii sloucenemu s absenci zive realizace Boha zas az
> tak  duvod zvysovat Vychod nad Zapad v nabozenske tradici.

  Nabozenska tradice vychodu neni zdaleka jen Indie a hinduismus. Je to taky 
budhismus, taoismus a zen (a jiste spousta dalsich). A 'ziva realizace Boha' 
je (jak to chapu) naprostym zakladem nebo spis vrcholem, ke kteremu vse 
smeruje. 

> Tim nechci rict, ze se 
> nemame od Vychodu co ucit, vcetne nabozenstvi, a jeho ruznych realizaci, ale
> neni pravda, ze by jaksi Vychod mel kardinalne lepsi nabozenskou zakladnu, 
> nezli Zapad. Nechci byt previt, vazim si obojiho, ale presto Zapadni tradici
> povazuji za propracovanejsi, cistsi.
> 
>  Kiwi.

  Nechci nijak snizovat nabozenskou tradici Zapadu, ono vzdycky zalezi mnohem 
vic na cloveku nez na konkretni tradici.  Cetl jsem zajimavy primer od 
jednoho jezuitskeho reholnika (uz jsem o tom jednou psal), ktery zacal v ramci 
vzajemneho poznavani nabozenstvi se souhlasem sveho radu studovat zen. 
Prirovnal cestu k Bohu ke stoupani na horu. Podle jeho slov jde krestan 
pomalou a pozvolnou cestou, ktera vede vzhuru tocite kolem hory a pritom se 
tesi z prirody a krasy, ktera ho obklopuje. Zen-budhista se naopak moc 
nerozhlizi kolem a stoupa primo vzhuru.  

  Mejte se fajn :))

 
                                          Ilad :)

                                          (tomasd@fzu.cz)