Posted By: Disciple (God's toy) on 'CZphilosophy' Title: Par slov od Satprema Date: Fri Feb 14 11:49:20 1997 Cestovatelske a dobrodruzstvim naplnene stoleti skoncilo. I kdyz se vypravime k dalekym galaxiim, obleceni do skafandru a vyzbrojeni pocitacemi, nic to nezmeni na veci. Zjistime, ze jsme stale ti sami - deti, bezmocne pred tvari smrti, zive bytosti, ktere nejsou celkem presvedcene o tom, jak a proc ziji, kam se ubiraji. Cose tyka pozemskych cest, je jasne, ze casy Cortese a Pissara minuly. Obklopuje nas stale to same, past se uzavira ze vsech stran. Ale jak to casto byva, cim tezsi je utrpeni, tim rychleji nachazime zpusob prekonat ho. Ukazuje se, ze toto nelehke prechodne obdobi, do ktereho jsme vtazeni, vede k omnoho jasnejsimu svetlu. A tak stojime pred zdi, pred poslednim vyzkumem, ktery nam zustal, pred posledni cestou a poslednim dobrodruzstvim - pred sebou samym. Priznaku, svedcicich o tom je mnoho, jsou proste, ocividni. Nejdulezitejsi udalosti 60. let neni cesta na Mesic, ale cesta za drogami, studentske nepokoje ve svete a stahovani hippies. Ale kam by se mohli podit? Neni volneho mista ani na plazich, preplnenych lidmi, ani na pretizenych cestach, ani v rostoucich mravenistich nasich mest. Vychodisko je treba hledat nekde jinde. Existuje mnoho techto "jinde", nejrozlicnejsich. Drogy predstavuji velmi nebezpecnou vec, a co je hlavni, delaji cloveka zavislym na vnejsich prostredcich, zatimco skutecny zazitek musi byt uskutecnen podle naseho prani a na libovolnem miste - v obchode s potravinami, v samote vlastniho bytu. V opacnem pripade to neni zazitek, ale anomalie a zotroceni. Psychoanalyza v soucasnosti je jen matne osvetlena jeskyne a co je hlavni, chybi ji hybna sila vedomi, ktera dava cloveku moznost svobodne se pohybovat a maximalne se kontrolovat namisto toho, aby byl jen bezmocnym svedkem nebo nestastnym pacientem. Nabozenske cesty prinaseji omnoho vice svetla, ale jsou velmi zavisle na bohu a dogmatu. Hlavni je to, ze nas zaviraji uvnitr jedineho typu zkusenosti, protoze je mozne stejne snadno se stat zajatci jinych svetu - ve skutecnosti je to dokonce snadnejsi - nez byt zajatcem tohoto sveta. Hodnota zazitku se meri v konecnem dusledku jeho schopnosti pretvorit zivot - v opacnem pripade je to jednoduse prazdny sen nebo halucinace. Sri Aurobindo nas vede k zivotne dulezitemu objevu, ktery ma dvoji charakter: nejen ze nam dovoluje najit prijatelny smysl toho dusneho chaosu, ve kterem zijeme, ale i pretvorit nas svet. Nasledujic ho krok za krokem pri tomto pozoruhodnem vyzkumu prichazime k nejdulezitejsimu objevu, na prah Velkeho tajemstvi, kteremu je souzeno zmenit tvar tohoto sveta a hlavne k tomu, ze vedomi je sila. Zhypnotizovani soucasnou vedeckou situaci, ve ktere jsme se narodili a pred kterou, jak se zda, nikam nemuzeme utect, si myslime, ze nasi jedinou nadeji je stale vetsi rozsireni stroju, ktere budou lepe nez my vedet, lepe nez my slyset, lepe nez my pocitat, lecit a v konecnem dusledku zit lepe, nez zijeme my. Ve skutecnosti si musime uvedomit to, ze muzeme pracovat jako nase technika a ze obludnemu stroji, ktery nas dusi, je souzeno rozsypat se stejne rychle jako vznikl za podminky, ze my ovladame hybnou paku skutecne sily a sestoupime do sveho srdce metodicky a prisne, jako vyzkumnik s jasnym umem. Potom muzeme dospet k odhaleni, ze nase vynikajici 20. stoleti je zhlediska psychologie dobou kamennou, ze nehledic na vsechny nase vedy jsme jeste nevstoupili do skutecne vedy zivota a nepriblizili jsme se ke skutecne vlade nad svetem a nad sebou a ze se pred nami odhaluji horizonty dokonalosti, harmonie a krasy, v porovnani se kterymi nase nejvelkolepejsi objevy jsou podobne hrubemu prvovyrobku ucne. - Satprem - Pondychery 27. 1. 1970