Posted By: mener (Buh) on 'CZpolitics'
Title:     Re: Macek
Date:      Tue May 23 10:47:00 2006

> V tomto konkretnim pripade se administrativa vyrazne zvysi, pokud spoluucast
> zavedeme (a jak rikam, nejsem proti urcite spoluucasti - jidlo v nemocnici,
> recept, leky v cene desitek korun) a i jeji cena se promitne do nakladu na
> zdravotnictvi.

Proc by se mela zvysit? Jinak ja sem taky pro, at si lidi plati jidlo cely, 
pobyt castecne, za recept treba stovku.



> Nevyhoda ciste komercniho zdravotnictvi je "duchovni": Rikas tim, ze clovek,
> ktery dokazal ziskat penize (jakoukoli cestou) ma vetsi hodnotu, nez clovek,
> ktery penize nema (z jakehokoli duvodu). A to nejde. Zdravi neni luxus, ale
> pomerne hodne bytostna zalezitost.

Kazdej nemuze mit vsechno, to sem doufam shodnem. Cim pak chces merit, co si 
kdo muze poridit? Nic lepsiho nez penize se zatim nevynalezlo. A pokud pises 
"jakoukoli cestou" - pokud je to nezakonny, ma jit sedet.



> Dalsi rozdil je samozrejme v tom, ze jidlo je VELMI levne, zatimco
> zdravotni pece je VELMI draha. Jidlo si u nas muze za sve dovolit opravdu
> kazdy. Chudsi si da tocenak a lahvac, bohatsi sunku a vino s privlastkem,
> ale obema bude celkem dobre. Totez promitnuto ve zdravotnictvi by ale
> zpusobilo, ze zatimco bohatsi se bude mit lepe, chudsi treba umre.

To je otazka. Chtelo by to vycislit u prumernyho zivota jednoho cloveka, 
jestli za celej zivot da vic za leky ci za jidlo. Podle me to tak jasny neni. 
Kolik platis ty mesicne za jidlo a kolik odvadis na zdravotnictvi? Jinak ten 
primer je hezkej. Pokud je clovek chudej, nemuze si dovolit drazsi peci, ma 
smulu. Me to taky stve, kdyz naky dite nema penize na nakou operaci za 
miliony, ale tak to proste je.


> Myslim, ze potravinarstvi patri k nevetsim a nejdrazsim balvanum na
> evropskem krku - myslim tim prvni clanek protravinarske vyroby - tj.
> zemedelstvi.

A neni to v EU prave diky regulacim? ;-)



> Takhle to urcite nesmi byt - kdyz je to silene drahe na to, aby se to dalo
> zaplatit ze spolecne kasy, tim spis to nezaplati ten jednotlivec. Cesta je
> naopak v neproplaceni veci, ktere si muze zaplatit kazdy (levne leky,
> konzultace u lekare, jidlo v nemocnici a pod.).

Od toho je pojisteni. V tomhle se ale celkem shodnem - levny veci at si plati 
lidi sami, operace atd. z pojisteni. Rozdil je v tom ze ja sem pro komercni, 
ty ne.



> Potiz je v tom, ze pojistovna nepojisti cokoli. Clovek s blbou anamnezou
> bude mit proste smulu. Navic krome te lekarske pece a nakladu na
> administrativu bude nutne platit zisk pojistoven.

Ja mluvil u auta o povinnym, taky pojisti cokoli. To samy by bylo u lidi. 
Kazdej se musi pojistit, ale u jaky pojistovny je jeho vec, kazda pojistovna 
muze krejt neco jinyho atd. Ale naky body u doktoru to je totalni kravina. 
Autoservisy taky nemaj zadny body a fungujou dobre.



> Zajimave je, ze to neplati u bank. Zdimaji z nas pohadkove zisky na
> poplatich,
> a zadna konkurence tady nepomaha. Tyto zisky odvadeji svym materskym
> spolecnostem do zahranici.

Tomu se rika oligopol. Neni to jako monopol a neni to konkurencni prostredi. 
Podle me se to casem zlepsi. Podobne fungujou i benzinky treba. Stat by to 
mel hlidat. Ale furt je to lepsi nez kdyby ta banka byla jenom jedna.



> A taky by bylo zajimave ohodnotit riziko, ktere vyplyva z toho, ze nektere
> veci drzi stat, ve srovnanim s rizikem, ze budou po privatizaci vytunelovany
> jak lecco v devadesatych letech.

Velka privatizace uz nebude, tyhle leta mame za sebou, to byla dan za prechod 
k trznimu hospodarstvi. Nerikam ze to neslo udelat lip, ale uz to nebude.



> Do paru let? Nevim, v jakem oboru delas ty - u nas v IT/IS a spol. je
> podle nejakych svetovejsich statistik (myslim ze podle ACM, ale nechci
> kecat), prumerna delka setrvani cloveka v jedne firme 3.5 roku. Kdyz
> zapocitam, ze typicky starsi lide budou loajalnejsi, je jasne, ze do
> tech 3.5 roku mne vypadne nejen "cerstve zaucena holka", ale s jistotou i
> zamestnanec-muz. Samozrejme - jsou firmy, u kterych se zustava, ale ty taky
> mivaji odpovidajici firemni kulturu, a tudiz nemaji ani problem se
> zamestnavanim zen.

Tak to ste klasicky prutokace, vysat vas co nejvic ;-). Takovych zamestnancu 
je ale mensina a spis u mladejch lidi a v IT apod. U nas je prumer o hodne 
vic, jinak delam u http://www.mathconsult.co.at/ . Btw. kolik u vas dela teda 
mladejch holek? ;-)



> To, ze by zamestnanec mel zustat u zamestnavatele cely zivot je mentalni
> prezitek z dob socialismu, a je dost debilni, ze nekde je takovy pozadavek
> kladen na zenske, kdyz ho nesplnuji ani chlapi (a ti ho vzhledem k vyssim
> ambicim urcite "nesplni driv").

Tohle nerikam, ale ani neni normalni menit zamestnani kazdy 3 roky. To se 
zamestnavateli nevyplati. Btw. ja tu koncim po 4 a 1/4 roku, protoze nam 
konci projekt. To mi pride logicky, neodejdu v pulce.



> Pravo podnikat neni nejakym prirozenym lidskym pravem, ale moznosti, ktera
> je
> dana ekonomickym, pravnim, infrastrukturnim, vzdelanostnim atd. atd.
> nastavenim spolecnosti. Ta ma za to pravo pozadovat o tech, kteri
> diky ni rozhoduji a realizuji zisk, aby brali ohled na jeji slabsi cleny.

A kdo je slabsi clen? Zena? O tu se stara manzel, protoze se mu to vyplati, 
kdyz chce mit deti. Spolecnost ma pravo pozadovat, ale ne nutit ;-). Todle je 
ale filozoficka otazka, my se na to musime koukat ekonomicky. Spolecnosti se 
vyplati, kdyz podnikatele moc neutiskuje (mensi dane). Viz treba Lafferova 
krivka a http://virtually.cz/?art=9725 .



> Myslim, ze jsi zvolil dobry priklad - pro podporu mych postoju. :-)
>
> Zeme       Mira chudoby
> Cesko       8%
> Slovensko  21%
> USA        12%
> Irsko      21%
> Svedsko    11%
> Dansko     12%
> Finsko     11%

Mira chudoby se definuje jako prijem pod 60% medianovyho prijmu. Cili tahle 
cisla svedci maximalne o tom, kde sou prijmy ruznorodejsi a kde ne. Nebo si 
myslis ze prumernej clovek v USA se ma hur nez prumernej clovek v CR? V 
komunizmu meli vsichni cca stejnej plat, cili mira chodby byla 0%.



> Vsimni si, jak dobre se zije v zemich s velkou mirou prerozdelovani - tedy
> na severu.

Ano. Stoupa kriminalita, zvetsuje se nezamestnanost, velky firmy utikaji 
pryc, typicky Dansko a Svedsko. Ona je ale Cina nauci ;-).

http://www.libinst.cz/clanky.php?id=579&highlight=Dansko

http://pavelkohout.blogspot.com/2006_01_01_pavelkohout_archive.html - Trochu 
jiny svedsky model



> Vysvetleni je spise to, ze mezi vzdelanymi lidmi nasi generace je "in"
> hlasit se k pravici. ;-)

Ja proste nesnesu, ze bych se o sebe nemel starat sam, ale mel bych se 
spolejhat na dobrodini jinych. To mi pride jako prizivnictvi. Jetli je to in 
mi je jedno.



> Ale vazne - spis jde o to, ze si klademe jine cile, zatimco ja chci, aby
> bylo
> co nejmin chudych, trpicich a frustrovanych, ty chces aby bylo mozne hodne
> vydelat. To sice v zasade neni uplne proti sobe, ale jsou to cile dost
> mimobezne.

Nikoli. Ale tvy cile sou jednak nerealny a druhak to chces jenom pokud ti o 
nic nejde. Kazdej clovek je svym zpusobem sobec. Je hodnej, pokud mu o nic 
nejde, ale pokud jo, tak mysli jenom na sebe ;-).



> PS: to Slovensko jsi myslel vazne? Mas moznost sledovat jejich TV nebo mit
> info o lidi, kteri tam ziji (resp. jejichz pribuzni/znami tam ziji)? Co
> z toho te vede k nazoru, ze se lidem na Slovensku dari dobre? Pokud by tomu
> tak bylo, proc by tolik Slovaku dojizdelo za praci do Ceska?

Klesa nezamestanost. Stat vybere i pri nizsich danich vic penez. Ekonomika 
roste vic nez u nas i pres jejich horsi polohu v Evrope ci horsi 
infrastrukturu (nehlede na pocet lidi (cikanu) ktery nebudou nikdy pracovat). 
Tvoje argumenty sou stejne debilni jako Paroubkovo. Slovensko bylo dycky 
chudsi nez Cechy, proto sem jezdi pracovat (maj tam nizsi platy). Z CR jezdi 
zase lidi pracovat na zapad, cili se mame taky spatne? Musis brat trend, ne 
aktualni situaci, tu skokove nezmenis.

http://neviditelnypes.zpravy.cz/ekonomika-slovensko-nocni-mura-sobotky-a-paroub
ka-fwd-/p_ekonomika.asp?c=A060518_205842_p_ekonomika_wag

tenhle obzvlast doporucuju: 
http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=ihned-detail&c-id=17643030&id=5566



> rs - Roman S.

Mena