Posted By: Disciple (Marathon Runer) on 'CZreligion'
Title: Podminky u uciciho se a u ucitele
Date: Wed May 21 14:36:47 1997
...
Protoze mi sami nejsme vzdy dostatecne intuitivni, abychom si mohli byt
jisti soudem o cloveku, od nehoz prijimame, nejaka overeni by tu byt mela. U
uciciho se i u ucitele jsou nezbytne urcite podminky.
Nezbytne podminky u uciciho se jsou cistota, skutecne prahnuti po vedeni a
vytrvalost. Zadna necista duse nemuze byt nabozenska; to je jedna velka
podminka; cistota v kazdem smeru je naprosto nezbytna. Dalsi podminkou je
opravdova touha po vedeni. Kdo c h c e? To je otazka. Co chceme, dostaneme -
to je stary, prastary zakon. Ten, kdo chce, dostane. Chtit nabozenstvi je
velmi obtizna vec, neni to tak snadne, jak si obvykle predstavujeme. Stale
zapominame na to, ze nabozenstvi nespociva v naslouchani hovorum, ci ve cteni
knih, ale ze to je ustavicny zapas, potykani se se svou vlastni povahou,
staly boj az do uplneho vitezstvi. Neni to zalezitost jednoho ci dvou dnu,
let, nebo zivotu, ale mohou to byt stovky zivotu a my na to musime byt
pripraveni. Student, ktery se na cestu vypravuje v takovemto duchu, dosahne
uspechu.
Na uciteli musime nejprve poznat, ze zna tajemstvi svateho pisma. Cely svet
cte pismo - Bibli, Vedy, Koran a dalsi; to jsou vsak jen slova, vnejsi
usporadani, syntaxe, etymologie, filologie, hola kostra nabozenstvi. Ucitel
muze byt schopen starobylost knihy odhadnout, avsak slova jsou pouze vnejsi
formou, do niz se veci odivaji. Ti, kteri se presprilis zabivaji slovy a
dovoluji mysli, aby se vzdy nechala unest silou slov, ztraceji ducha. Proto
ucitel musi byt schopen poznat d u c h a pisma. Sit slov je jako obrovsky
prales, ve kterem lidska mysl ztrati sebe sama a nenaleza cestu ven. Ruzne
zpusoby spojovani slov, ruzne zpusoby krasoreceni, ruzne metody vysvetlovani
vyroku pisma existuji vyhradne pro poteseni ucencu. Ti dokonalosti
nedosahnou; ti proste jen touzi predvest svou ucenost tak, aby je svet mohl
ocenit a poznat, ze jsou uceni. Uvidite, ze zadny z tech velkych ucitelu
sveta se sam nepoustel do techto rozlicnych interpretaci textu; z jejich
strany nedoslo k zadnemu "tyrani citaty", k zadnemu tvrzeni: "toto slovo
znamena to a tamto je filologickym spojenim mezi tim a onim slovem".
Prozkoumejte vse, co velci sveta vytvorili a zjistite, ze zadny z nich se
neubiral timto smerem. O n i vsak presto ucili, zatimco jini, kteri nemaji
nic, co by ucili, chytnou se jednoho slova a sepisi tridilnou knihu o jeho
puvodu a uziti. Jak muj Mistr rikaval: "co byste si pomysleli o lidech, kteri
vstoupi do mangoveho haje a zamestnavaji se pocitanim listu a zkoumanim
jejich barvy a delkou vetvicek, poctem vetvi atd.; a jenom jeden z nich by
mel tolik rozumu, aby zacal manga jist?" A tak pocitani listu a vetvicek i
ono popisovani prenechte jinym. Prace jako tato ma na svem presnem miste
svoji hodnotu, ne vsak zde v duchovni sfere. Skrze takovou praci lide k
duchovnosti nedospeji. Mezi temito "poctari listu" silneho duchovniho cloveka
nikdy nenajdete. Nabozenstvi je nejvyssim cilem cloveka, nejvznesenejsi
blazenosti, "pocitani listu" je vsak pro tento cil bezcenne. Pokud se chcete
stat krestany, nepotrebujete vedet, zda-li se Kristus narodil v Jeruzaleme ci
v Betleme, nemusite znat presne datum Kazani na hore; potrebujete se pouze do
Kazani na hore v c i t i t. Neni treba precist dva tisice slov o tom, kdy
toto Kazani bylo vysloveno. To vse je pro potechu ucenych. Nechme jim tuto
potechu; rekneme jim amen. A m y s a m i jezme manga.
Druha podminka, pro ucitele nezbytna je ta, ze musi byt prost hrichu. Jisty
pritel v Anglii se me jednou zeptal: "Proc bychom meli prihlizet k osobnosti
ucitele? Meli bychom posuzovat jen to, co rika a s tim se spokojit." Nikoli
tak. Jestlize me nejaky clovek chce ucit neco z dynamiky nebo chemie nebo
kterekoli jine fyzikalni vedy, muze mit jakykoli charakter a stale jeste muze
zdarne vyucovat dynamiku ci jinou vedu. Nebot vedomost, jakou si fyzikalni
vedy vyzaduji je proste intelektualni a ta jako takova je zavisla na sile
intelektu; v takovem pripade muze mit clovek gigantickou schopnost
intelektualni, aniz by pri tom doslo k sebenepatrnejsimu rozvinuti jeho duse.
V duchovnich vedach vsak od sameho pocatku az do konce je zhola nemozne, aby
se v dusi, jez je necista rozzarilo nejake duchovni svetlo. Cemu muze takova
duse ucit? Ta nic nevi. Duchovni pravda je cistota. "Blazeni cisteho srdce,
nebot ti uzri Boha." V teto jedine vete je zridlo vseho nabozenstvi. Jestlize
jste toto pochopili, pak jste poznali vse, co bylo receno v minulosti, i vse,
co je mozne rict v budoucnosti; o nicem jinem nemusite uvazovat, nebot v te
jedine vete je vse, ceho vam je zapotrebi. Kdyby vsechna svata pisma zanikla,
mohla by tato jedina veta spasit svet. Spatreni Boha, zahlednuti mimosvetskeho
nenastane, dokud duse neni cista. Proto cistota u duchovniho ucitele je veci
nepostradatelnou. N e j p r v e musime videt, j a k y je a p o t o m co
rika. U intelektualnich ucitelu to neplati, tam se starame vice o to, co
rika, nez o to, jaky je. U ucitele nabozenstvi musime nejprve predevsim
videt, jaky je a potom nasleduje vlastni hodnota slov, protoze on je
prenasec. Co by prenasel, kdyby v sobe nemel onu duchovni schopnost? Uvedme
priklad: pokud jsou kamna horka, mohou prenaset vibrace tepla, kdyz ale
vychladnou, je to nadale nemozne. Podobne je to i v pripade duchovnich
vibraci nabozenskeho ucitele, ktere on prenasi na uciciho se. Je to otazka
prenosu a nikoli jen pouheho povzbuzovani nasich rozumovych schopnosti. Jakasi
moc, sila, skutecna a hmatatelna, vystupuje od ucitele a zacina narustat v
mysli uciciho se. Proto je nezbytnou podminkou, ze ucitel musi byt pravdivy.
Treti podminkou je motiv. Meli bychom pocitit, ze neuci pro nejaky skryty
motiv, povest nebo slavu ci pro cokoli jineho, ale proste jen z lasky k vam.
Kdyz jsou duchovni sily vysilany od ucitele k ucicimu se, mohou byt prenaseny
jedine prostredim, mediem lasky; zadne jine prostredi je prenaset nemuze.
Kterykoli jiny motiv, jako zisk ci povest, by prenosove prostredi okamzite
znicil; proto musi byt vse vykonavano skrze lasku. Jedine ten, kdo poznal
Boha, muze byt ucitelem. Kdyz vidite, ze v uciteli jsou tyto podminky
splneny, jste v bezpeci; pokud splneny nejsou, bylo by nerozumne takoveho
ucitele prijmout. Pokud nemuze prenaset dobrotivost, je tu velike riziko, ze
nekdy bude prenaset zlo. Proti tomu je treba mit se na pozoru; z toho
samozrejme vyplyva, ze nemuzeme byt uceni kymkoli.
Naslouchat potokum a kamenum meze byt jako poeticky obraz pripadne, nikdo
vsak nemuze zvestovat jedine zrnko pravdy, pokud je sam v sobe nema. Komu
potoky zvestuji sve poselstvi? Jedine te lidske dusi, jejiz lotos zivota se
jiz otevrel. Kdyz je srdce otevreno, muze prijmout uceni od potoku a kamenu -
z toho vseho muze vyziskat nabozenskou nauku; neotevrene srdce neuvidi nic
nez potoky a valici se kameny. Slepy clovek muze navstivit muzeum, prijde vsak
jen a zase odejde; pokud ma neco uvidet, musi byt jeho oci nejprve otevreny.
Takovym nabozenskym otviracem oci je ucitel. Nas vztah k uciteli je vztahem
potomka k predkovi; ucitel je duchovni predek a zak je duchovni potomek. Je
velmi dobre mluvit o svobode a nezavislosti, bez pokory vsak, bez podrobeni
se, ucty a duvery by nebylo zadneho nabozenstvi. Je vyznamnou skutecnosti, ze
tam, kde tento vztah mezi ucitelem a ucicim se jeste existuje, jedine tam
vyrustaji obrovske zduchovnele bytosti, duse; u tech vsak, kdo jej
odstranili, se nabozenstvi zmeni v jeho pravy opak. V narodech a v cirkvich,
kde tento vztah mezi ucitelem a ucicim se neni udrzovan, je duchovnost temer
neznamym pojmem. Bez onoho citeni spiritualita - duchovnost nikdy nevyvstane;
neni tu pak nikoho, kdo by prenasel, ani toho, na koho by se prenaselo, nebot
vsichni jsou nezavisli. Od koho se taci mohou ucit? A pokud se i poucit
prijdou, prichazeji si nauku k o u p i t. Dejte mi nabozenstvi za jeden
dolar; nemohl bych za ne zaplatit dolarem? Nabozenstvi se takto ziskat neda!
...
- Swami Vivekananda
|/ ____ ____ ____ ___ ____ ____ _ ___
--O-- / / / /___ / / /___/ / /_
/ /| /___/ __/_ ___ / /__ __/_ / /__ /__
/ /
/ /_ e-mail: skvrnem@feld.cvut.cz
/ /