Posted By: sinuhet (I kdyz ...) on 'CZreligion'
Title:     Re: Potrava
Date:      Mon Nov  3 09:33:44 1997


Zdravim,

>    Ted bych rada pridala do mlyna, co me napadalo k jidlu. Prvne me hodne 
> silne napada, ze sice jist nutne potrebujeme rekneme jednou za 14 dni, 
> neumreme ani po 40 dennim pustu, pokud jsme zvykli se postit, ale to 
> neznamena, ze by to telu prospivalo bezprestani: 14 dni nejist, pak se
> najist, 
> pak zas nejist. To proste nejde. Clovek by se ztratil bez funusu. 

Priznavam, ze udaj ctrnact dni jsem vypustil ja, ale klidne muzu rict,
ze i tri tydny. Ale to, ze by nekdo tri/dva tydny nejedl a potom se 
najedl a hned by se zase postil, tak to si nedokazu predstavit :)
Co bylo mineno - ze telo vydrzi x dni bez potravy, ale nelze se postit
neustale. Ale tohle mi pripada skoro nedulezite, tak proc to vlastne 
pisu :) 

> druhym 14ti denni uz zas zacinaji fungovat takovy ty hubnouci mechanismy. 
>    K tomu u 99% ctenaru je jeste potreba pridat faktor puberta; to s temi 
> prvnimi 14 dny tu vubec nemusi platit. U zbyleho 1% ctenaru zase plati, ze
> na 
> pust nejsou zvykli a tak by z toho mohli taky vyjit s notne potrhanymi 
> kridelky. Ja treba se jednou postila, to mi bylo asi osmnact, 2.5 dne a v 
> pulnoci jsem se pak probudila s neuveritelnyma krecema v brise; a od ty doby
> nejsem sto se postit bez piti limonady ani 36 hodin, coz me ted velmi mrzi.
> A jenom proto, ze jsem si tehdy neuvedomila, ze si pustu musim pomalu
> privykat, 
> ze se nemuzu chtit najednou tejden postit, bez poradnyho piti, bez poradnyho
> klidu.

Ja mohu pridat take svoji zkusenost s pustem. Muj prvni pokus skoncil
asi tak, ze treti rano jsem nebyl s to dojit do koupelny se napit :).
Ale ja osobne bych nesouhlasil, ze clovek si musi pomalu privykat.
Mel by(to je ale oskliva fraze) si vice uvedomovat.

Problem prijimani potravy a pustu nevidim v tom, ze prejidat se je spatne
a postit je svate. Prijimani potravy a pust je vlastne taz vec, na
kterou se pokazde divam z jine strany.

Problem nastava tehdy, kdyz si jeden mysli, ze by se mel postit (nebo
chtel drzet dietu :-) ). A resi to tak, ze si rekne: odted nebudu 35 dni 
jist at se deje co se deje. Pokud s tim ovsem musi bojovat a musi premahat
svuj hlad, pak to jenom znamena, ze klame sam sebe - nekde uvnitr prahne
po tom, aby se mohl najist ale navenek se posti. Zadost po jidle se
prave odrikanim nasobne zvysuje a svoje telo nedokazeme oklamat a 
nase zadost se take po urcite dobe projevi. Tak tohle jsem si vyzkousel
na vlastni kuzi nekolikrat :) Skutecnost, ze zapirani nasich zadosti
je odsouvame mimo nasi kontrolu a zvetsujeme je, je vec platna obecne
a take dosti dulezita.

 Jestlize se clovek opravdu posti, potom jeho hlad je stejnou kvalitou,
jako kdyby prijimal jidlo a dokaze ho stejne vychutnavat jako kdyby
jedl treba banany :). Pak tu neni zadny souboj mezi tim, ze si myslim,
ze bych se mel postit, a tim, ze se chci najist. Proste jenom mam hlad.
 A jestli tomu nekdo neveri, muze si to vyzkouset. Ale nejdrive by se mel 
naucit plne vychutnat kazde jidlo, protoze to se mu bude zdat jednodussi :). 


>    Jidlo je natisickrat symbolicky ritual.
>    Jidlo je nutnost, bez jidla umiram. Za nejakou dobu se mi poroucha telo a
> ja nebudu moct dal zit. Proto pozvedam s vdecnosti chleba a uvedomuju si, ze
> je to symbol toho, ze me Buh udrzuje pri zivote (vic nez symbol, je to 
> realita). Uvedomuju si, ze me tu Buh chce mit a poklonim se mu za to.
>    Jidlo je pravidelny rad. Nemusim jist 3x denne, ale pak jsem rozhazena,
> pak  mi ten rad chybi. Jidlo je pravidelny rad vdecnosti, ztiseni se, to je
> chvile  davani od Boha cloveku. 

Podtrhl bych slovo pravidelny. Neni to prave to, co z naseho prijimani
potravy ucinilo samozrejmost a nutnost ? Asi nikdo z nas nevyrostl 
v rodine, kde by byl hlad a jidlo by se stalo opravdovym svatkem.
Pokud by tomu tak bylo, citili bychom, ze potrava je dar, nikoliv
samozrejmost. 

Uvedu jiny priklad. Vetsina z nas chodi kazdy den spat. Take spanek
je nasi potravou. A spanek se muze stat (jakoze tomu tak je) 
stejnym lpenim, jakou muze byt potrava. Bereme ho jako samozrejmost,
ktera je vzdy, kdyz se nam zachce, k dosazeni. Stejne tak ke spanku
pristupujeme. Nabereme si ho kazdy den bez naplneni, vyplnujeme tim 
jen nasi slepou zadost.
 Nekdo namitne, ze lekari tvrdi, ze osmihodinovy spanek je denni nutnost.
Hm. Potom tim popiraji (nektere) joginy, kteri spanek nepotrebuji - oni
jsou totiz "ve spanku" dokonale bdeli. Jejich spanek neni tim, ze by
o sobe nevedeli.

>    Myslim, ze funguje jedna vec. Ze kdyz clovek svym prirozenym touham, jako
> je jidlo, dava spravny smysl, kdyz se jimi necha odkazovat na Darce zivota, 
> nelpi na nich. Nepovazuje dostatek jidla za samozrejmost, a tim ma zaklad
> pro  to, aby v pokoji prijal i nedostatek. Ma schopnost se uplne radovat z
> dobrot, 
> a tim je schopen najit stejne hodnotny protipol v obeti postu.

Tohle je asi na delsi uvahu. Co znamena davat smysl prirozenym touham ?
Pokud jis, tak opravdu jez. Nestarej se o nic jineho. Jidlo je prave tim,
co te ted naplnuje.

>    Naopak, kdyz clovek dava prostor takovym tem prazdnym touham, ktery se
> v zivote nikdy nenaplni, ale spis se prohlubuji, takovy ty spis uhybky v 
> zivote, jako je zbabelost, jesitnost, lenost, ignorance, tak okamzite
> prestava
> chapat svy prirozeny touhy v kontextu s Bohem a zacina na nich lpet. 
> Bezbozny clovek stoji vzteky bez sebe, kdyz se mu nedostava. On totiz nevi, 
> odkud dostava, ani to nechce vedet, pouze potrebuje mit palivo, aby se mohl 
> stale rychleji tocit hnan onemi prazdnymi tuzbami. 
> 

Shodneme se na tom, ze tyto prazdne touhy neprinaseji nic. Ale jake jsou
ty nase touhy ostatni ? Co nam prinaseji ?
 Co se stane, pokud se nahodou nase touha naplni ? Kdyz si koupim dum,
tak si chci koupit auto. Uz mam auto, tak bych si mohl koupit chatu.
Koupim chatu, tak ted si budu setrit na helikopteru :)
Muzu rict, ze moje touhy mi davaji naplneni ? Kdyz uz se jedna splni,
tak mam okamzite jinou. Ja nevidim reseni v tom, ze bychom meli naplnovat
nase touhy a zadosti, protoze ty budou vzdycky bez konce.

Nekdo rikal, ze to je jako kdyz lejes vodu do nadoby, ktera nema dno,
ale ty se porad pokousis ji naplnit. Taky to muzes delat vecne, dokud
se nepodivas a neprijdes na to, ze nadoba je bezedna.
 
>    
>    Kiwi.

Honza