Posted By: Disciple (Inner Fire) on 'CZreligion'
Title:     Re: Prirozene touhy ][ (neporozumeni?)
Date:      Mon Nov 10 12:06:04 1997

 
> Ahoj Honzo, Kiwi a vsichni, kdo sledujete tuto zajimavou debatu!

> Mam z ty nasi debaty zamotany pocit.

  Ja taky.

> Naplneni ocekavam, i kdyz na ne nemam pravo, doufam.

  Vzdy, kdyz slysim slovo "ocekavani", vzpomenu si na dva aforismy sveho 
duchovniho ucitele:

  "Kazde ocekavani konci zklamanim." a "Mir zacina, kdyz ocekavani konci."

  Pravdivost techto slov jsem si jiz mnohokrat vyzkousel na vlastni kuzi. 

> Nemam pravo zit, presto touzim zit a je moji povinnosti touzit zit; presto 
> nemam pravo, aby moje touha zit  byla naplnena, ale mam povinnost se o to 
> snazit, snazit se chtit zit. Stejne tak mam touhu po tom, byt prijata, 
> jsem sama touto touhou (tvori zaklad my bytosti), ...

  Myslim si, ze sjednoceni s Bozi Vuli je mnohokrat vyssi nez touzit, 
ocekavat ci chtit...
  Touha, pokud jde spravnym smerem a pokud je to skutecne touha toho "Ja", je 
do urcite doby dobra. Treba touzit po sjednoceni s Bozi Vuli je zcela jiste 
veci uslechtilou. Avsak jakmile clovek jednou tohoto dosahne, nepotrebuje jiz 
po nicem jinem touzit, ci neco jineho ocekavat. Je naplnen, je stasten. 

>    Vy nekteri oddelujete ja a telo.

  Mozna spise skutecne od neskutecneho. Ci konecne od nekonecneho. Nebo 
smrtelne od nesmrtelneho. Kdyz si uvedomime, co jsme, uz pro nas neexistuje 
smrt. Je jen zivot.

> Reknete, "ano", "touha po zivote ano", ale ne po zivote tela, ale po zivote 
> duse. Reknete, "ano", "touha po prijeti ano", ale ne po prijeti clovekem, 
> ale po prijeti bohem.


{ Pokracovat v "komentari" tohoto postu budu mozna pozdeji. Ted musim na 
obed. Nejak mi to casove nevyslo. }



           |/             ____  ____  ____  ___  ____  ____  _    ___
          --O--           /   /   /   /___  /      /   /___/ /    /_
      /   /|           /___/ __/_  ___ / /__  __/_  /     /__  /__
     /  /
       /  /_                  e-mail: skvrnem@feld.cvut.cz
      /  /