Posted By: Disciple (God's toy) on 'CZreligion'
Title:     Gandhiho jedinecna uprimnost
Date:      Mon Feb 10 11:58:43 1997


  Ahojda lidicky!

  Tak jsem se rozhodl, ze misto toho, abych tady nejak filozofoval, nebo 
predkladal nazory nebo poznani jinych, budu sem tam psat na tento board nejaky 
pribehy, ktere daji mozna vic, nez to prvne zminene (i kdyz i v tom budu 
pokracovat, podle toho, jak to budu v dany moment citit). Budu se sem snazit 
davat takove pribehy, ktere mozna na prvni pohled nebudou o duchovnosti, a 
proto si mozna nekdo rekne, co to tady na tom boardu dela, ale to, co nekomu 
mohou dat pocitit, to jsou skutecne duchovni kvality, ktere vsak nejsou 
zavysle na nejakem nabozenstvi. Budu sem davat takove pribehy, ktere se 
nejakym zpusobem dotkly meho srdce kvalitami jako je laska, radost, mir...
  Takze tady je prvni (pro zacatek kratky) pribeh:
-------------------------------------------------------------------------------

                                   Mas-li
                              uprimnou odvahu
                          prohlasit, ze jsi slaby,
                                potom ma Buh
                            soucitnou Schopnost
                              ucinit te silnym




           G A N D H I H O   J E D I N E C N A   U P R I M N O S T
          =========================================================


  Gandhiho pritel potreboval penize a pozadal jej, zda by mu nemohl pomoci. 
"Nemam zadne penize," odpovedel nejprve Gandhi. Potom pripustil: "Dobra, 
uvidim, co mohu udelat."
  Gandhi ukradl kousek zlata svemu bratrovi a prodal ho. Potom dal penize 
svemu priteli. Potom byl ale rozmrzely, protoze neco ukradl.
  Gandhi svemu otci vzdy vsechno rekl. Nic pred nim neskryval. A ackoliv byl 
jeho otec tezce nemocny a upoutan na luzko, napsal mu zpravu, v niz stalo: 
"Ukradl jsem kousek zlata a jsem smutny a rozmrzely. Prosim, odpust mi."
  Kdyz si otec zpravu precetl, vstal z postele. Gandhi se obaval, ze ho jde 
bit. V ocich jeho otce vsak byly slzy. Potom Gandhi pomyslel na to, ze se v 
nem otec zklamal, protoze neco ukradl svemu vlastnimu bratrovi. To mu dalo 
pocit jeste vetsi mrzutosti. Otec nakonec jeho zpravu roztrhal a jeho oci 
zaplavily slzy.
  "Otce," ujistoval jej Gandhi, "uz nikdy nebudu znovu krast. Bylo to poprve a 
naposled. Prosim neplac."
  Jeho otec byl hluboce dojat. "Placi muj synu, ne protoze jsi neco ukradl, 
ale kvuli tve uprimnosti. Jsi vzdy pravdomluvny. Nikdy jsem nepoznal nekoho 
tak uprimneho, jako jsi ty. Jsem na tebe hrdy."