Posted By: Kiwi (Kiwi) on 'CZreligion'
Title:     Re: O krestanstvi
Date:      Thu Feb  5 12:55:48 1998


     Ahoj lidi :-) !!!

     Rada bych Vam rekla, ze je nepravdive malovat cirkev nacerno. To, co jste 
tam mohli prozit v prvnim stoleti, prozivaji tam lidi take dnes. Tak to je. Ja 
jsem to prave prozila. 

     Ted bych rada uvedla na pravou miru, co bylo v citatu nepravdive o 
prvnich krestanech z hlediska faktu.

>    "Pocatky krestanstvi byly v zazracnu a tajemstvi,

     Prvni krestanstvi od vyliti Ducha Svateho po zvestovani viry narodum, je 
popsane ve Skutcich a v epistolach v Bibli. Krestanstvi v zadnem pripade 
nekladlo hlavni duraz na zazracno; pokud rekneme, ze kladlo duraz na 
tajemstvi, pak musime myslet na tajemstvi zcela jineho druhu, nezli je 
"zazracno", spise v negativnim slova smyslu, tam, kde nejjednodussi veci 
zivota zustavaji tajemstvim lidem proto, ze nechteji prijmout Bozi milost, ale 
jsou odhalovany lidem, kteri je chteji znat, skrze Ducha Svateho.  Pocatky 
krestanstvi nebyly ve vyvysovani tajemnosti tajemstvi, ale v zavrzeni 
tajemnosti tajemstvi. To tajemstvi je velmi proste, ale velke: Bozi milost, 
coz je Bozi pratelstvi a Bozi slitovani.
     Krestanstvi zvestuje duveru v Bozi velke milosrdenstvi, ktera ve vsech 
svych ohledech nahrazuje strach, nezakotvenost. Projevuje se ve vsech 
oblastech zivota, takze viru provazi vse; clovek se upina na Bozi 
milosrdenstvi a z Bozi ruky prijima i nadprirozene projevy Bozi. Neni vsak 
zadne nedostupne tajemstvi a zahalene zazracno, kdyz je uzdravena fyzicka 
nemoc, anebo se stane jiny zazrak. Duch evangelii neni zahalovat, ale 
odhalovat; odhalovat Bozi lasku; tak jednoduchou jak ABCDE. A Buh je pritom 
nejmocnejsi, ten od pocatku a ten na konci. 
     Rekla jsem, ze krestanstvi odhaluje tajemstvi a zavrhuje tajemnost v tom 
smyslu, ze by sam Buh podrzoval pro sebe sve tajemstvi a odhaloval jej jen 
vyvolenym. Bozi slitovani je zadarmo a pro vsechny, asi jako vzduch na 
dychani. Je-li vsak neco pro vsechny, kazdy den, neni to vsedni? Neni to neco 
k nauceni a slus? Neco, co ztraci vsechnu lakavost? Dokud je neco tajemne, 
znamena to mimo fakt, ze nekomu je to uplne nezname, take i to, ze i tomu, 
komu je to trochu zname, stale zbyva kus neznama, ktery muze jeste zakusit, 
neni-liz pravda? Bozi milosrdenstvi neni nudne. Prichazi v novych a novych 
zkusenostech. Muzete jej v tom asi nazyvat tajemstvim.

>    konci vsak posluhovanim spolecenskym konvencim.
>    Od dob reformace se krestanske nabozenstvi zacalo ztotoznovat
>    s pouhym dodrzovanim etickeho kodexu.

     To je tvrda kritika, tvrdsi, nezli si cirkev zaslouzi.
     K tomu o reformaci; udelam par bodu z toho, co vim:
     a) je-li spravne pri uvahach o reformaci vzit hlavne Luthera, 
pak reformace se snazila o navrat k nezaslouzene milosti. 
        katolicka cirkev reformu neprijala. Co bychom jeste o katolicke cirkvi 
povedeli. ze ma za sebou nekolik stoleti scholastiku a ze ma moc, takze se 
vedly take valky, ktere jsou spis obranou, takze je rim v tomhle spis 
vojenskou pojistkou krestanske evropy. No, dal ze ma za sebou vicepapezstvi.
snad jeste bychom mohli rict i to, ze v 15. stoleti pise Hus o pokleslych
mravech nekterych knezi a o typickych vecech, jako ze se u nas spravedlivym
a nepohodlnym knezim hazou klacky pod nohy shora. Snad bychom mohli rict, ze
zboznost a vzdelanost se soustreduje v klasterech, zatimco lidove nabozenstvi 
primisilo povery.
     b) husitske valky, az i 30ti leta valka mely nabozensky podtext. Co se 
tyka husitskych valek, oni byli presvedceni, ze bojuji jako Bozi bojovnici 
proti bludum. Stejne tak napr. valka Polska se Svedy po 30ti lete valce byla
soucasne valkou za vlast i za Nejsvetejsi Pannu; byla ve vire Polaku 
ochrankyni vlasti. Katolicka cirkev predtim upalovala protestanty, palila 
knihy; myslim, ze proslaveni jezuite to vsak cinili v naprosto cistem 
presvedceni, ze tak ocisti zemi od bludu. A podobne Kalvin upaloval vsechny, 
kdo se protivili jeho puristickym poradkum, protoze veril, ze povede narod 
podobne jako byl Bozi Izrael.
     Rezali se dlouho, a nakonec to skoncilo nerozhodne. Dohodli se na 
toleranci. 
     c) pujcim si moudro od Bonhoeffera: protestantska vetev upadla postupne 
do prazdne milosti. Katolicka cirkev udelala tu chybu, ze udelala hraz mezi 
vice a mene zboznymi lidmi, kdyz vznikly klastery. A protestantska cirkev 
udelala dalsi chybu, kdyz zrusila i ty klastery. Ten, kdo by se "prilis 
snazil" cinit vuli Bozi je obvinen ze skutkareni, a tak cirkev upadla hrichem 
vyprazdneni milosti do vubec nejtezsiho hrichu.
     Tyto vety nejsou napsany proto, aby byly chapany pausalne, ale jako 
trend, ktery se muze pozorovat.
     d) Ted se pokusim udelat takovou svou esej o cirkvi v jednom odstavci. 
Cirkev jsou lidi. Cirkev byla dlouho totozna s Krestanskou Evropou. Zde zila 
dlouho v izolaci, najezdy muslimu byly odrazeny. Pan Buh ji dal se po cele 
tisicileti tribit, ucila se moudrosti antickeho sveta v dobe scholastiku, 
prozivala prostou zboznost jejiz predstavitel je Frantisek z Asisi, ustavila 
politickou rovnovahu, v niz hral roli i papez. Reformace byla prudkou 
zkouskou, protoze dosud bylo jasne, co je ideologickym zakladem cele stavby. 
Za ten zaklad rucil papez a fungovalo to, ale nyni byly dva tabory, oba 
presvedcene - nikoliv o _sve_ pravde; ale o pravde Bozi. (Dnes bychom to 
prirovnali asi k opozici diktatury a demokracie. Napr. pred pocatkem 2.svetove 
valky to byl tabor Hitlera a tabor zbyleho sveta, jenz touzil zit v 
demokracii.) Jinymi slovy: jednotne krestanstvi bylo kamenem, na nemz fungoval 
tehdejsi svet podobne, jako o dnesni Evrope rikame, ze funguje na zaklade 
demokracie, a kazdemu jejimu naruseni se budeme i vojensky branit. Lide si 
neumeli predstavit, ze je lepsi usporadani veci, stejne jako dnes si neumime 
predstavit, ze je lepsi usporadani veci, nezli je demokracie, ackoli cizi 
diktatury tolerujeme, dokavad nas neohrozuji. Rozdeleni krestanstvi musel byt 
tedy sok, a neni divne, ze zpusobil obrovsky valecny otres.
     Od te doby se role cirkve zmenila; Nekdejsi krestanska Evropa prijala
princip tolerance, pri niz se oba tabory neshodly natolik, aby utvorily 
jednotny celek. Politicka rovnovaha v Evrope si, myslim, ponechala mnohe rysy, 
ktere mela drive, v dobe jednoty krestanstvi, ale pribyl rys vynucene 
tolerance, ponechavajici mnoha tabu. Tim se politicke principy Evropy stavaji 
jakoby hybridem, kdy se uznavaji krestanske principy spolecne vsem, ale 
krestanstvi samotne se stava tabu. Cirkev se stava necim uzavrenym, ackoli to 
po dlouhou dobu nebylo povaze lidi prirozene. Vsichni lide chteli budovat dum, 
v nemz chteli byt k sobe spravedlivi, a kdyz se mluvi o spravedlnosti, tak 
jina nezli spravedlnost pred Bohem nemuze existovat, ale nemohou si spolu 
dovolit budovat spolecny dum na plnem vyjadreni spravedlnosti, jimz je vira, 
tak jako to po dlouhou dobu bylo. 
     Vyvoj cirkve je od te doby vyvojem v tomto postaveni. Cirkev a 
krestanstvi mizi z politiky. V posledni dobe se, nicmene, donucena tolerance 
meni uvnitr tohoto priskripnuteho nabozenskeho prozivani v toleranci 
opravdovou, ktera zacina zahrnovat uctu. Snad i tento pres, kdy je vazba 
cirkve a statu slaba, ale ani ne takova, ze by stat cirkevni instituci 
neprijimal, ale ani ne takova, ze by neobsahovala tabu, je pro nas necim, v 
cem nas Buh vyucuje, jako cirkev, i jako svet. 
     Verim, ze ale Buh neopustil cirkev a svet ani v tomto stavu, naopak. 
Verim a prozivam Bozi pritomnost na sve skupince, ve svem sboru. Buh vselijak 
vyucuje vsechny sve cirkve a posila hnuti obnovy. Zabralo by to velky 
prostor, nezli bychom vyjmenovali poteseni, zazraky, ktere i v teto dobe 
cirkev proziva, a jez ji vyucuji v Bozi milosti. Dnes stejne jako kdysi 
clovek muze prozit spolecenstvi Boha uprostred cirkve. A stejne bychom mohli 
jeste dlouho premyslet o tom, ze Buh jedna v politickem zivote Evropy, ackoli 
ji provadi i mnohymi strasnymi utrpenimi; Buh prosazuje svou spravedlnost, 
ktera nezacina ani nekonci dnes, ale trva a projevuje se cilevedomym procesem 
po cela staleti. Nemuzeme si zoufat, ze Buh cirkev, anebo svet opustil, ze je
vse ztraceno. a) to vidim, ze je to jinak, b) jestli se nepletu, at me 
kdyztak nekdo opravi, Buh nikdy svet neopusti. Nikdy to nevzda, nikdy nas 
nenecha napospas, az do druheho prichodu, kdy svou spravedlnost ukaze naplno. 

>    Extaze, leceni duchem, glosolalie, uchvatna vize - to byly znaky
>    prvotni cirkve. 

     Mnohem vic je laska. Viz. 1.Korintskym, kterou Pavel napsal do sboru, 
jenz dal velmi na duchovni dary, napr. i ty o nichz je zminka. "Buh nebude 
davat sve dary tem, kdo neznaji ten zaklad: milost." Ta predchozi veta byla 
volnou citaci pana Margize (nevim, jak se to jmeno pise), ktery je pastorem 
sboru v Berline (drive se jmenoval Philadelphia), ktery prijal mnoho 
duchovnich daru. 

>    Duchovnost nebyla neco, v co je treba verit,
>    ale neco, co je treba zit.

     Vira v Bozi milost a jeji prozivani jsou totez. Neni to totiz vira v 
doktrinu, ale je to duvera v Bozi moc a prizen, jenz je nasledovana Bozi 
odpovedi. Dokonce i tato duvera sama je vypusobena Bozim Duchem.

>    Nebylo to jenom neco, k cemu je treba
>    verejne se hlasit, ale neco, co je treba prozivat.

     Tohle neni vubec pravda. V prvnim krestanstvi hralo vyznani viry 
obrovskou roli. Vzdyt prvni krestane za to byli ve vezeni, upalovali je a 
hazeli je lvum. Kazde zdrave vnitrni prozivani jde normalne ruku v ruce s tim, 
ze se to prirozene projevuje v zivote. Krestanstvi, jak jsem uz rikala, neni 
zadne tutlani si nejakych zazracnych elixiru, ale je to obraceni se k Bohu od 
hlavy az k pate, zahrnujic verejne vystupovani.

>    Na poradu dne byla spise autenticka nabozenska zkusenost
>    nez nabozenska vira."

     Jak uz jsem psala, vira a prozivani jsou totez.

> 
>                                                Vokno 2000


     Kiwi.
-------------------------------------------------------------------------------
mail: petra.zdanska@jh-inst.cas.cz, page: http://www.jh-inst.cas.cz/hp/zdanska 
-------------------------------------------------------------------------------