Posted By: Kiwi (rewrite it once again!) on 'CZreligion'
Title: Iran-Persie-Zarathustra
Date: Fri Apr 17 12:29:18 1998
Mym puvodnim cilem bylo napsat neco o tom, ze, proc, v jakych
souvislostech se v ruznych nabozenstvich objevuje proroctvi o konci sveta.
Kdyz se rekne konec sveta a apokalypsa, vetsinou se lidem vybavi
hrozby a tezke udalosti. Prestoze je proroctvi o konci sveta zaroven
proroctvim o tezkych trestech, je zahodno oznacit za mylny ten nazor, ze
smyslem tohoto (a jakehokoli) Boziho slova je vzbudit v posluchacich
hororovou - tj. ochromujici naladu. To plati zcela urcite o krestanstvi a
judaismu. O zidovskych apokalypsach uz jsem psala a myslim, ze v tom textu
byl jasne videt smysl a duch techto apokalyps.
Zajimalo me, zda bylo(je) toto proroctvi take v jinych nabozenstvich.
Zjistila jsem, ze ano. Puvodne jsem mela jen encyklopedii od Mircea Eliadeho.
Rozmyslela jsem, kterym nabozenstvim bych mohla zacit. Rikala jsem si: uz
neco vim o hinduismu, proc nezacit s hinduismem. Ale v te encyklopedii o tom
bylo jen velmi malo. Vybrala jsem si nakonec iranske nabozenstvi.
Ale zezacatku jsem o starem iranskem nabozenstvi nevedela vubec nic,
takze mi to chvili trvalo, nezli jsem se dostala k tomu, ze pisu tento post.
Rekla jsem si, ze nejprve napisu post o perskem nabozenstvi, a potom post
specialne o tamnejsim proroctvi o konci sveta.
Pomineme nynejsi statni hranice a zamerime se na historicky vetsi
Iran, rozsahle uzemi od niziny Eufratu a Tigridu po hranice Indie. Krajina
je to hornata. Archeologicke nalezy dokladaji pocatky civilizace na tomto
uzemi do doby 6.tis.pr.n.l. Nas vsak bude zajimat az obdobi od 2.tis.pr.n.l.
V te dobe prichazi do teto oblasti Indoiranci, cehoz svedky jsou pro nas
nova keramika, nove zvyklosti pri pohrbivani, zacatek pouzivani zeleza. A ze
to byli prave Indoiranci, to ukazuji lingvisticke vyzkumy.
Indoiranci se tenkrat vlastne rozdelili na dve casti: jedna se
usadila tedy v Iranu, druha v Indii. K rozdeleni doslo v dobe, ktera nam
je uz znama z Ved.
+--------------------------------------------------------+
|Nyni bude nasledovat zkraceny text z knizky |
|Duchovni prameny zivota, Vysehrad, Praha 1997 |
|z kapitoly Iran (str.151) (Otakar Klima, Petr Vavrousek)|
+--------------------------------------------------------+
Hlavni pamatkou nejstarsiho iranskeho nabozenstvi je Avesta, sbirka
textu tohoto uceni. V sirsim smyslu pocitame k Aveste i stredoperske
preklady a komentare zvane Zand (Zend).
Podle tradice vytvoril 21 knih Avesty Ahura Mazda (=Pan Moudrost) a
Zarathustra (prorok) je prinesl vladci Vistaspovi. V dobe tazeni Alexandra
Velikeho byl udajne rukopis Avesty znicen. K prvnimu pokusu o jeho
rekonstrukci melo dojit za Arsakovcu a dovrseni za Sasanovcu. Tuto tradici
vsak badani nepotvrdilo. Podle badani nejstarsi casti, psane v staroavestskem
jazyce, tj. zejmena gathy a Jasna haptanhaiti, jsou z doby Zarathustry.
V techto castech, ale i jinde, jsou zcasti dolozeny reflexy jeste starsi
(predevsim indoiranske) mytologicke a ritualni tradice. Jeji ztvarneni je
vsak jiz invenci mazdaismu. Rovnez jsou v techto castech kanonu zachovany
velmi stare poeticke resp. metricke struktury. Dalsi partie Avesty vznikaly
pote postupne; tento proces byl z vetsi casti ukoncen kolem 5.stol.pr.n.l.
Sporna je i geograficka lokalizace vzniku nejstarsich avestskych
textu a s tim i kolebky mazdaismu. Zda se, ze mazdaismus se zrodil nejspise
ve vychodnim Iranu. V Aveste samotne se hovori o zemi Airjanem vaedzo
("rozsireni Arju", stredopersky "Eran vez", z prvni casti pochazi pojmenovani
Iran). Je to prvni ze sestnacti zemi, ktere stvoril Ahura Mazda. V teto zemi
vladne deset mesicu zima, s jejimz koncem prichazeji zaplavy, a pote
nasleduji dva chladne mesice. Hranici s ni mytologicka reka Daitja. Airjanem
vaedzo je obklopena horami, z nichz hlavni je Hara, za niz vychazi slunce.
V Airjanem vaedzo se stal Zarathustra proslulym prvni recitaci modlitby
Ahuna vairja, kterou prednesl ctyrikrat; zde obetoval Drvaspe, Vajuovi, ale
predevsim bohyni Aredvi Sura Anahita, jiz zde obetoval i sam Ahura Mazda.
Dnes zachovany text Avesty vychazi z archetypu zapsaneho za
Sasanovcu (tehdy bylo k tomu ucelu sestaveno i pismo). V sirsim pojeti se
k Aveste pocitaji zejmena tyto avestsky psane texty: (1) Jasna (2) Visprad
(Vispered) (3) Churtak Apastak (4) Sih rocak (5) Jasty (6) Videvdat (7) tzv.
fragmenty.
Tvurcem nejstarsiho mazdaismu je Zarathustra("ten, jenz ma plave
velbloudy"). Dnes je jiz jasne, ze nebyl soucasnikem prvnich Achaimenovcu, ale
dobu jeho pusobeni je treba posunout dale do minulosti, vetsinou se soudi, ze
nekam k prelomu druheho a prvniho tisicileti. Pochazel z rodu Spitamovcu
("ti, jenz maji zarici bojovou silu"), ...
Zarathustra byl knezem, sam se oznacuje za zaotara sveho klanu, tj.
recitatora sakralni poezie. To potvrzuje i jeho vlastni dilo, gathy, jejichz
forma je nepochybne velmi blizka stare sakralni poezii. Kvuli konfliktum se
zastanci tradicnich kultu a verouk musel vsak svuj klan opustit. Vystupoval
nejen proti tradicni kmenove ideologii, proti extatickym krvavym obetem a
nekterym haomovym ritualum. Misto doposud uctivanych bohu vyzvedaval zcela
jina, byt stara iranska a indoiranska bozstva, a do sveho systemu vclenil
take nektere, zcasti rovnez velmi stare mytologicke a ritualni pojmy,
postupne personifikovane, oboji ovsem se zcela novym obsahem. Po pocatecnim
odmitani sveho uceni nalezl utociste na dvore vladce Vistaspy("ten, jenz ma
k behu odvazane kone"), kde ziskal prvni stoupence a zalozil nejstarsi
mazdaistickou obec. Nektere narazky na tyto udalosti nalezame v Aveste,
predevsim v gathach.
Mazdaismus je, velmi strucne receno, systemem dualistickym, ktery
chape svet a jeho hybnou silu jako permanentni konflikt pravdivosti a
klamstvi.
Ustredni postavou mazdaistickeho pantheonu je Ahura Mazda (Pan
Moudrost), puvodne prastare iranske bozstvo, jehoz puvod saha az do
indoiranskeho obdobi. Tehdy byl nepochybne jednim z ahuru, skupiny bohu,
kteri byli zpocatku starsim(?) ze dvou pokoleni bohu (ahurove kontra
daivove). Tento protiklad se dale vyhrotil a vedl k ruznemu vyvoji. V Iranu
byli daivove (avestsky daevove) demonizovani a ahurove zustali skupinou
bohu. Ve stare Indii slo o opacny proces (devove proti demonum asurum).
Puvodne zrejme zastupovalo toto slovo jeho kdysi tabuizovane jmeno; Mazda
bylo snad zpocatku jen prilezitostne epiteton, posleze ve stejne funkci jako
Ahura. Nakonec oba komponenty vytvareji jeho jmeno. Jeste v gathach se uvadi
jen jako Mazda nebo Ahura pripadne jako Mazda Ahura. Je nejvyssim bohem
mazdaistickeho pantheonu.
Obraz Ahura Mazdy prochazi v Aveste postupne urcitymi transformacemi.
Rysy nekdejsiho boha nebes jsou patrne jen ojedinele. Ahura Mazda je bohem
svetla, ale tez ochrancem stad. Brzy dostava jeho postava silny odstin
nabozenskeho symbolismu. Je sice chapan jako konkretni postava, ale je
prost materialnich nebo antropomorfnich rysu. Jeho vule a myslenky se
realizuji predevsim prostrednictvim Amesa Spentu (Nesmrtelni Blahodarni).
Zahy je nove identifikovan s nejvyssim svetlem, sluncem. V mladsi Aveste je
nejvetsim z bohu, tvurcem zeme, rostlin a vod i drahy, po niz kraci slunce,
mesic i hvezdy. Rozviji se mytus o o budoucim konecnem vitezstvi Ahura Mazdy
a jeho stoupencu nad zlem. Amesa Spentove se chapou jako jeho synove a dcery
atd. V dalsim vyvoji mazdaismu tento proces transformaci castecne pokracuje.
Nejdulezitejsi z Amesa Spentu je Asa (Pravdivost), puvodne pojem
indoiranske kosmologie a mytologie (srv. ve stare Indii rta). V Aveste jde
jak o abstraktni pojem, tak o jeho personifikaci. Ztelesnuje pravdivost
chapanou nikoliv jako soulad mezi slovem a cinem (skutecnosti), ale jako
abstraktni podstatu idealniho radu ve svete, v obcine i v rodine. Spolu
s pojmem Drudz tvori v mazdaismu dualisticky protiklad pravdivosti a klamstvi.
Vyznani mazdaisticke viry se ztotoznuje s vyznanim k Ase, proto je stoupenec
mazdaismu nazyvan "stoupencem Ase" (avestsky asavan). Dalsimi postavami
z okruhu Mazdovych pruvodcu jsou Spenta Mainju (Blahodarne smysleni),
Vohu Manah (Dobre smysleni) a jine.
Etickym a moralnim protikladem pravdivosti (Asa) je v mazdaistickem
dualistickem systemu Drudz (klamstvi). Take tato predstava vychazi z indo-
iranskeho obdobi (srovnej vedske druh, klam, nepratelska sila, kterou porazi
buh Indra). Ve starsi Aveste je tento pojem aktivovan pro souborne oznaceni
slov, myslenek a cinu odpurcu mazdaismu. Ti jsou nazyvani "stoupenci
klamstvi" (dregvant). V mladsi Aveste Drudz reprezentuje tez personifikovanou
silu, ktera je sumou nesvaru, nepokoje, lakoty, vzpoury, klamne reci, atd.
Hlavnim protihracem Mazdy v dualistickem stretavani protikladu
pravdivosti a klamstvi je Angra Mainju (Spatne smysleni), stredopersky
Ahriman, symbol odporu k zivotu a dobru, negujici a nicici sila, stojici na
strane klamstvi. Tato postava nema zadne napojeni na starsi indoiranskou
tradici a je vytvorem samotneho proroka. Jako mytologicka postava ma jen
obtizne definovatelne kontury a podobne jako Ahura Mazda projevuje svou vuli
a realizuje sve mysleny a zcasti i ciny nekdy neprimo, prostrednictvim
suity demonu a dalsich poslu klamstvi.
Nejstarsi mazdaismus, ktery puvodne hlasal Zarathustra iranskym
pastevcum a zemedelcum v Baktrii, cerpal sice z prastarych tradic indoiranske
mytologie, zaroven byl vsak zcela puvodni koncepci vyhraneneho dualismu,
v nemz ma kazdy moznost vybirat mezi pravdivosti a klamstvim, mezi
mazdaistickou virou a priklonenim se k jinym (puvodne starym tradicnim)
veroukam. Stare pojmy dostavaji novy obsah, jsou prizpusobeny potrebam
noveho nabozenstvi, ktere zahy vytvari sve vlastni kategorie, jez posleze
rozviji do sloziteho systemu. Jeho klasicka podoba, utvarena ovsem postupne
po cela staleti, pochazi z doby daleko mladsi, z doby, kdy se mazdaismus
za Sasanovcu (3.-7.st.n.l.) stava oficialni ideologii rise. Svet a jeho
beh je, strucne receno, permanentni stretavani dobra a zla, v nemz clovek
ma moznost najit sve misto, aby pri konecnem vitezstvi sil pravdivosti
nad klamstvim, tj. pri konci tohoto sveta dosla jeho duse odmeny a dostalo
se ji misto tam, kde je "svetlo nemajici pocatek", ctvrte a nejvyssi nebe,
nekonecne sidlo Ahura Mazdy. Nedilnou soucasti mazdaisticke viry se
prirozene stava slozity moralni a eticky kodex a nezbytny ritualni doprovod.
(Kiwi.)
-------------------------------------------------------------------------------
mail: petra.zdanska@jh-inst.cas.cz, page: http://www.jh-inst.cas.cz/hp/zdanska
-------------------------------------------------------------------------------