Posted By: Vianney (Vianney) on 'CZreligion'
Title:     Vianney: Autority podle V.
Date:      Tue Mar 26 12:31:48 1996

O.A.M.D.G.!

> Mili souverci a drazi protiverci:

Velevazena vyssi vrstvo, vazena vyssi stredni vrstvo, nizsi stredni vrstvo, 
cao, lide!

V:> Jestli peklem minis byt s nekym, tak se podle mne mylis. Peklo je stav 
V:> obracenosti do sebe, tak jako je do sebe obracen Satan. V takovem stavu

> Dobre, ac individualismus neminim zavrhovat, mohl bych souhlasit. Chces vsak
> rici, ze i na tomto svete jsou vsichni nekrestane obraceni do sebe?
> Ale jinak bych te rad pozadal o vysvetleni, v cem je Satan vice obracen do 
> sebe nez Buh. (Sam mam urcitou odpoved, jen chci slyset tvou.) 

...hmm... premyslim... Uz me neco napadlo. V bezduvodnosti tohoto obraceni, 
ktere nepatri k jeho podstate (ale k Bohu vlastne taky ne, proc by potom Buh 
mel zajem na necem, co lezi mimo nej?) Proste Satan nemel byt 
'satanocentricky', ale z vlastni vule se jim stal (co rikas prirovnani s 
'inteligentni cernou dirou', ktera by (pred tim, nez se ji stala) k sobe 
pritahovala dalsi a dalsi hmotu, aby se tou cernou dirou stala? - Jestli se Ti 
to nelibi, neber to vazne, ale zkus popsat svuj nazor)) 

V:> nebyl 's nekym', ale nanejvys 'vedle nekoho'. A ja si myslim, ze mel
V:> pravdu
 
> Kdyz cenzuruji intimni predstavy, "vedle nekoho" a "s nekym" jedno jest. ("S
> nekym" by mohlo jeste znamenat "pod nekym" ci "na nekom" v geometrickem 
> smyslu slova, ale to bychom odbocovali.) :) Vysvetli, prosim, rozdil "s 
> nekym" a "vedle nekoho" ve tvem pojeti. Ja treba sedel vedle Vladi Kreidla
> osm let v lavici. A s klidem reknu, ze jsem sedel i S NIM.

Jak *bylo* psano v predchozich prispevcich na tohle tema, nemeli bychom se 
zabyvat vyznamy slov. S tim ale nemuzu stoprocentne souhlasit. No nic, uz 
podle puvodni vety je vyznam 'vedle nekoho' mene 'duverny' nez 's nekym' v tom 
smyslu, ze byt 's nekym' predpoklada nejake vztahy, nejaky zajem. Byt 'vedle 
nekoho' v mem pripade znamenalo 'byt na stejnem miste (da-li se peklo 
povazovat za misto), ale nic vice, bez vztahu'.
     Kdybys misto vedle a s Vladou Kreidlem sedel s nekym, kdo by te vubec 
nezajimal (at uz pro jeho nezajimavost nebo tvuj zajem sam o sebe), pak bys 
mohl rict jen to 'vedle neho' (no, asi i to 's nim', ale bylo by to neco 
jineho). 

V:> je, kdo tam vsechno neni a ze jsme tam my sami.' I katolicka cirkev (proc 
V:> jenom se ke kazde otazce uvadi prave jeji stanovisko? ;)) sice o nekolika 

> :)) Proc? A proc TY uvadis prave jeji stanovisko? (Mimo jine, asi proto, ze
> je to u nas nejsilnejsi a v mezinarodnim kontextu nejkompaktnejsi cirkev.)

V:> Kdybychom tak skutecne znali Bozi myslenky ('Me myslenky nejsou myslenkami

> Presne tak - kez by! :)  V tom se perfektne shodneme.

V:> vasimi, me skutky nejsou podobne skutkum vasim'-volne citovano)... Nemysli
V:> si, ze mam ve vsem jasno, a stejne tak vetsin druhych. Ale apriorni 
V:> neduvera k tomu, co tvrdi jakakoliv autorita, je pro dnesni dobu 
V:> typicka. (A ja se snazim alespon cirkvi duverovat). 

> Souhlasim, ze lehci postoj k autoritam je typicky pro nasi dobu. Prvni 
> kategorie polemik by mohla jit o tom, zda je to spravne. V principu si 
> myslim, ze to spravne je. Staci pohlednout, jake katastrofy lidem a lidstvu 
> prineslo slepe nasledovani autorit v minulosti. (Zajiste, ma to i druhou 
> tva'r~.) Duvody jsou nasnade - vzdelani nutne k sobestacnemu zivotu je dnes 
> dano kazdemu, cimz se stava beznejsi nezavislost na jinych lidech atd. 
> 
> A druha kategorie sporu by byla v tom, kdo ma byt autoritou. Rikam otevrene,
> ze nez nejaky kazatel ala Evald (prominte prosim konkretnost) Rucky je pro
> me vetsi autoritou jakykoli ucitel na MFF UK. Premier Klaus nebo prezident
> Havel jsou (oba) pro me vetsi autoritou nez papez. Z druhe strany, katolicky 
> kazatel Tomas Halik ma pro mou mysl a konani vetsi vahu, nez treba Milos 
> Zeman atp.

Kdo je to Evald Rucky nevim, mozna jsem to prehledl na konferenci, ale jestli 
muzes, dej mi nejake konkretni informace o nem nebo odkazy.
 
> V techto konkretnostech se jiste budeme rozchazet, ovsem zpusob vyberu 
> autorit bych rad zobecnil. Uvedeni lide jsou pro me autoritami proto, ze v 
> zivote ukazali, ze jim o neco dobreho jde, ze jsou proto ochotni obetovat
> sve sily, ze jsou tedy osobnostmi, ze hledaji pravdu atp.atp. Take proto, ze
> jsou inteligentni - a po pravde casto i proto, ze jsou mi sympaticti, ackoli 
> biologicke pudy se v rozhodovani snazim potlacit. 
> 
> Rozhodne ne proto, ze za nimi jde velke mnozstvi jinych lidi (to bych byl 
> jako ovce ze stada) nebo ze sami o sobe krici, ze jsou blizci Bohu.

V:> A kolik je v nem pravd?

> Jak v cem: v matematice je pravda jednoznacna (ac jak vime od Godela, v 
> kazdem systemu axiomu silnem aspon jako prirozena cisla jsou nedokazatelne a
> nevyvratitelne vyroky). Za danych axiomu, kazdy vyrok je bud pravda nebo
> lez.
> 
> V prirodnich vedach se pravda naleza postupne, navic na plno veci mohou byt 
> ruzne, vzajmene doplnkove pohledy. Na dostatecne presne zadanou otazku muze 
> odpovedet experiment, ktera teorie (vyrok) je pravdivejsi. 
> 
> Ve spolecnosti, otazkach politiky a moralky a podobnych vecech, podle meho 
> nazoru metafyzicky jednoznacna odpoved na otazky "co je dobre?" atp. 
> neexistuje. Lze jen priblizne ukazovat, k cemu vede ten ci onen zpusob 
> zivota ci rizeni spolecnosti. To neznamena, ze by lide nemohli mit i na tyto
> veci ostre nazory. 

Muj (mozna metafyzicky) nazor je takovy, ze {pravda|skutecnost} je jedna, 
jejiz interpretace se mohou lisit z duvodu, ze nejsou a nemohou byt dokonale. 
Taky muze nastat situace (a nastava), kdy ji nejsme schopni zjistit, nebo ze 
dokonce ji nikdy nezjistime. I tak ale ona pravda existuje.

V:> Ja si myslim, ze touzit po jednom pevnem je v prirozenosti cloveka od Boha 
V:> a nema cenu nechtit to prijmout (to znamena, ze soustavne odmitani cloveku 
V:> v konecnem souctu nic neprida). Jen je potreba zkoumat, hledat, a ne si 
V:> rici: 'Je toho tolik, ze z toho nechci nic'. Pak bychom mohli, jak se 
V:> rika, vylit s vodou z vanicky i dite. To by byl onen 'hrich proti Duchu 
V:> svatemu'. Kdo hleda a do konce zivota nenajde, ma 'smulu', ale ma i sanci. 
V:> Kdo jenom prebira bez toho, ze by se chtel toho nejlepsiho podrzet, je tim 
V:> hrichem vinen. 

> Jo, v podstate souhlasim. Jen mame asi jine postupy, jak zjistit, co je  
> nejlepsi. Z druhe strany si vazim lidi, kteri dokazi zit BEZ nejakeho 
> duchovniho konglomeratu, ktery ma na vsechno pripraveny otazky. Rekneme si 
> jasne, ze jestlize ma objektivni smysl se ptat, co "je vodicka a co dite", 
> stejne VETSINA lidi si vybrala tu vodu a jen velmi mala cast dite. Tuto vetu 
> ber jako obhajobu lidi, kteri si nevyberou nic. 

Ten konglomerat s pripravenymi otazkami myslim neni nikdy uplny, proto mi je 
treba sympaticke uceni katolicke cirkve, ktere na jedne strane v zasadnich 
vecech je neustupne, v tech mene podstatnych dava pomerne velkou volnost 
(samozrejme ne takovou, jakou ma clovek neverici. Ale celi tim synkretismu, 
ke kteremu ma clovek nekdy sklon (s. je prebirani myslenek z ruznych 
myslenkovych systemu bez ohledu na jejich slucitelnost)). Je otazkou duvery, 
zda tento system prijmu. Pokud ano, pak jako celek.

Vianney

(diky LuMovi za obsahlou reakci jdouci k veci)