Posted By: Vianney (Vianney) on 'CZreligion' Title: Vianney: Autority podle V. Date: Tue Mar 26 12:31:48 1996 O.A.M.D.G.! > Mili souverci a drazi protiverci: Velevazena vyssi vrstvo, vazena vyssi stredni vrstvo, nizsi stredni vrstvo, cao, lide! V:> Jestli peklem minis byt s nekym, tak se podle mne mylis. Peklo je stav V:> obracenosti do sebe, tak jako je do sebe obracen Satan. V takovem stavu > Dobre, ac individualismus neminim zavrhovat, mohl bych souhlasit. Chces vsak > rici, ze i na tomto svete jsou vsichni nekrestane obraceni do sebe? > Ale jinak bych te rad pozadal o vysvetleni, v cem je Satan vice obracen do > sebe nez Buh. (Sam mam urcitou odpoved, jen chci slyset tvou.) ...hmm... premyslim... Uz me neco napadlo. V bezduvodnosti tohoto obraceni, ktere nepatri k jeho podstate (ale k Bohu vlastne taky ne, proc by potom Buh mel zajem na necem, co lezi mimo nej?) Proste Satan nemel byt 'satanocentricky', ale z vlastni vule se jim stal (co rikas prirovnani s 'inteligentni cernou dirou', ktera by (pred tim, nez se ji stala) k sobe pritahovala dalsi a dalsi hmotu, aby se tou cernou dirou stala? - Jestli se Ti to nelibi, neber to vazne, ale zkus popsat svuj nazor)) V:> nebyl 's nekym', ale nanejvys 'vedle nekoho'. A ja si myslim, ze mel V:> pravdu > Kdyz cenzuruji intimni predstavy, "vedle nekoho" a "s nekym" jedno jest. ("S > nekym" by mohlo jeste znamenat "pod nekym" ci "na nekom" v geometrickem > smyslu slova, ale to bychom odbocovali.) :) Vysvetli, prosim, rozdil "s > nekym" a "vedle nekoho" ve tvem pojeti. Ja treba sedel vedle Vladi Kreidla > osm let v lavici. A s klidem reknu, ze jsem sedel i S NIM. Jak *bylo* psano v predchozich prispevcich na tohle tema, nemeli bychom se zabyvat vyznamy slov. S tim ale nemuzu stoprocentne souhlasit. No nic, uz podle puvodni vety je vyznam 'vedle nekoho' mene 'duverny' nez 's nekym' v tom smyslu, ze byt 's nekym' predpoklada nejake vztahy, nejaky zajem. Byt 'vedle nekoho' v mem pripade znamenalo 'byt na stejnem miste (da-li se peklo povazovat za misto), ale nic vice, bez vztahu'. Kdybys misto vedle a s Vladou Kreidlem sedel s nekym, kdo by te vubec nezajimal (at uz pro jeho nezajimavost nebo tvuj zajem sam o sebe), pak bys mohl rict jen to 'vedle neho' (no, asi i to 's nim', ale bylo by to neco jineho). V:> je, kdo tam vsechno neni a ze jsme tam my sami.' I katolicka cirkev (proc V:> jenom se ke kazde otazce uvadi prave jeji stanovisko? ;)) sice o nekolika > :)) Proc? A proc TY uvadis prave jeji stanovisko? (Mimo jine, asi proto, ze > je to u nas nejsilnejsi a v mezinarodnim kontextu nejkompaktnejsi cirkev.) V:> Kdybychom tak skutecne znali Bozi myslenky ('Me myslenky nejsou myslenkami > Presne tak - kez by! :) V tom se perfektne shodneme. V:> vasimi, me skutky nejsou podobne skutkum vasim'-volne citovano)... Nemysli V:> si, ze mam ve vsem jasno, a stejne tak vetsin druhych. Ale apriorni V:> neduvera k tomu, co tvrdi jakakoliv autorita, je pro dnesni dobu V:> typicka. (A ja se snazim alespon cirkvi duverovat). > Souhlasim, ze lehci postoj k autoritam je typicky pro nasi dobu. Prvni > kategorie polemik by mohla jit o tom, zda je to spravne. V principu si > myslim, ze to spravne je. Staci pohlednout, jake katastrofy lidem a lidstvu > prineslo slepe nasledovani autorit v minulosti. (Zajiste, ma to i druhou > tva'r~.) Duvody jsou nasnade - vzdelani nutne k sobestacnemu zivotu je dnes > dano kazdemu, cimz se stava beznejsi nezavislost na jinych lidech atd. > > A druha kategorie sporu by byla v tom, kdo ma byt autoritou. Rikam otevrene, > ze nez nejaky kazatel ala Evald (prominte prosim konkretnost) Rucky je pro > me vetsi autoritou jakykoli ucitel na MFF UK. Premier Klaus nebo prezident > Havel jsou (oba) pro me vetsi autoritou nez papez. Z druhe strany, katolicky > kazatel Tomas Halik ma pro mou mysl a konani vetsi vahu, nez treba Milos > Zeman atp. Kdo je to Evald Rucky nevim, mozna jsem to prehledl na konferenci, ale jestli muzes, dej mi nejake konkretni informace o nem nebo odkazy. > V techto konkretnostech se jiste budeme rozchazet, ovsem zpusob vyberu > autorit bych rad zobecnil. Uvedeni lide jsou pro me autoritami proto, ze v > zivote ukazali, ze jim o neco dobreho jde, ze jsou proto ochotni obetovat > sve sily, ze jsou tedy osobnostmi, ze hledaji pravdu atp.atp. Take proto, ze > jsou inteligentni - a po pravde casto i proto, ze jsou mi sympaticti, ackoli > biologicke pudy se v rozhodovani snazim potlacit. > > Rozhodne ne proto, ze za nimi jde velke mnozstvi jinych lidi (to bych byl > jako ovce ze stada) nebo ze sami o sobe krici, ze jsou blizci Bohu. V:> A kolik je v nem pravd? > Jak v cem: v matematice je pravda jednoznacna (ac jak vime od Godela, v > kazdem systemu axiomu silnem aspon jako prirozena cisla jsou nedokazatelne a > nevyvratitelne vyroky). Za danych axiomu, kazdy vyrok je bud pravda nebo > lez. > > V prirodnich vedach se pravda naleza postupne, navic na plno veci mohou byt > ruzne, vzajmene doplnkove pohledy. Na dostatecne presne zadanou otazku muze > odpovedet experiment, ktera teorie (vyrok) je pravdivejsi. > > Ve spolecnosti, otazkach politiky a moralky a podobnych vecech, podle meho > nazoru metafyzicky jednoznacna odpoved na otazky "co je dobre?" atp. > neexistuje. Lze jen priblizne ukazovat, k cemu vede ten ci onen zpusob > zivota ci rizeni spolecnosti. To neznamena, ze by lide nemohli mit i na tyto > veci ostre nazory. Muj (mozna metafyzicky) nazor je takovy, ze {pravda|skutecnost} je jedna, jejiz interpretace se mohou lisit z duvodu, ze nejsou a nemohou byt dokonale. Taky muze nastat situace (a nastava), kdy ji nejsme schopni zjistit, nebo ze dokonce ji nikdy nezjistime. I tak ale ona pravda existuje. V:> Ja si myslim, ze touzit po jednom pevnem je v prirozenosti cloveka od Boha V:> a nema cenu nechtit to prijmout (to znamena, ze soustavne odmitani cloveku V:> v konecnem souctu nic neprida). Jen je potreba zkoumat, hledat, a ne si V:> rici: 'Je toho tolik, ze z toho nechci nic'. Pak bychom mohli, jak se V:> rika, vylit s vodou z vanicky i dite. To by byl onen 'hrich proti Duchu V:> svatemu'. Kdo hleda a do konce zivota nenajde, ma 'smulu', ale ma i sanci. V:> Kdo jenom prebira bez toho, ze by se chtel toho nejlepsiho podrzet, je tim V:> hrichem vinen. > Jo, v podstate souhlasim. Jen mame asi jine postupy, jak zjistit, co je > nejlepsi. Z druhe strany si vazim lidi, kteri dokazi zit BEZ nejakeho > duchovniho konglomeratu, ktery ma na vsechno pripraveny otazky. Rekneme si > jasne, ze jestlize ma objektivni smysl se ptat, co "je vodicka a co dite", > stejne VETSINA lidi si vybrala tu vodu a jen velmi mala cast dite. Tuto vetu > ber jako obhajobu lidi, kteri si nevyberou nic. Ten konglomerat s pripravenymi otazkami myslim neni nikdy uplny, proto mi je treba sympaticke uceni katolicke cirkve, ktere na jedne strane v zasadnich vecech je neustupne, v tech mene podstatnych dava pomerne velkou volnost (samozrejme ne takovou, jakou ma clovek neverici. Ale celi tim synkretismu, ke kteremu ma clovek nekdy sklon (s. je prebirani myslenek z ruznych myslenkovych systemu bez ohledu na jejich slucitelnost)). Je otazkou duvery, zda tento system prijmu. Pokud ano, pak jako celek. Vianney (diky LuMovi za obsahlou reakci jdouci k veci)