Posted By: komanek (komanek) on 'CZscience'
Title: Re: Neandrtalec nebyl predchudce cloveka?
Date: Fri Jun 2 15:42:04 1995
Opet Vas vsechny uprimne zdravim !
K tomuto postu jsem se chtel vyjadrit uz vcera, ale stihl jsem to jen v
soukromem rozhovoru, a to jeste jen castecne. Tedy ne ze bych se musel ke
vsemu verejne vyjadrovat :-) Ale tohle je proste zase jedna vec, ktera mne
zajima a ke ktere si dovolim rict par vet.
O tom, ze klasicka ucebnicova linie nasich predchudcu, ktera je vyucovana uz
na zakladni skole v uvodu do dejepisu, dale pak na stredni skole v
biologii a nakonec i na PrF v Praze, mozna ani neni linii nasich predku, o tom
se mezi kritictejsimi biology a antropology uvazuje uz dlouho. Souvisi to
samozrejme s nasim pojetim druhovosti, coz samo o sobe je tema na nekolik
stovek stranek - zde jen zakladni teze, ktere muzeme prilezitostne trosku
vice rozvinout, pokud bude zajem.
Nejprve k tomu konkretnejsimu : Nas predpoklad je, ze nejvice je tech druhu,
ktere jsou "primitivnejsi", ze kazda dalsi specializace v kteremkoliv smeru
je specializaci jen prot, ze se ji nezucastnili vsichni => nositelu
specialnich znaku je mene nez kolik zivych organismu zname. Druhy hodnotime
prave podle odlisnosti od ostatnich, tzn. na zaklade specialnich znaku.
Jestlize nejaka populace hominidu pred xx lety "slouzila" jako zdroj
speciacni udalosti pro nam o neco blizsiho predka, pak pravdepodobne stejne
"slouzila" i ke vzniku vice dalsich linii, ktere (z ciste lidskeho hlediska)
byly mene uspesne. Tzn. ze se blizko sebe vyskytovala spousta sobe velmi
podobnych jedincu, kteri sice patrili ke geneticky jiz odlisenym liniim, ale
ktere ze "zbytkoveho fosilniho zaznamu" od sebe rozeznat nedovedeme, treba
pro nedostatecnost srovnavaciho materialu anebo i prot, ze se proste vsichni
nedochovali stejne casto , na stejnych mistech anebo se nedochovali vubec -
kdo vi. Mame tedy mnohem vetsi pravdepodobnost, ze vykopeme
"human-like-species" nez ze vykopeme sveho prapraprapra....pradedecka.
Tentyz problem, jenze daleko vice v povedomi biologa, jsou predci dnesnich
savcu, predci dnesnich plazu, predci dnesnich krytosemennych rostlin, ...
Vetsinou proste nevime a za predka povazujeme to, co by mu melo byt
nejpodobnejsi - muze to byt on, ale zaruku nemame. Anebo, jak je dnes docela
moderni, pouzivame tvrzeni typu "Tato skupina ma svuj puvod v okruhu
tekodontnich plazu, z nichz namatkou uvadime napr. druh XY".
Dobra, ale proc se potom v ucebnicich tvrdi, ze zname sve predky ??? Je to
svym zpusobem podvod, ale bez neho to asi nejde. Je to proste cena za
zjednoduseni, cena za schematizaci. Pro vetsinu dnesnich biologu, domnivam
se, neni ani tak moc dulezite, jestli se nas predek jmenuje Homo erectus
nebo jinak. Podstatne je spis to, ze jsme snad nejakeho predka meli a jak asi
priblizne vypadal. To soucasnemu pojeti neodarwinismu asi staci, tak proc by
to nemelo stacit skolakum, gymnazistum, ale nakonec i studakum biologie v
prvnim rocniku ? [jestli z toho citite ironii, tak vezte, ze to neni
nahoda:-) ]
Mozna by ted stalo za to zminit nekolik terminu z evolucni biologie, jako
jsou homologie, mono- para- a polyfyleticky taxon, ale to bylo nadlouho a ja
uz toho napsal tolik, ze sam chci byt strucnejsi.
Existuje nekolik oficialnich definic druhu jakozto systematicke jednotky
pro popis zive prirody - zalezi na kontextu. Tak se muzeme setkat s definici,
ze druh je soubor jedincu, kteri maji spolecny a vuci jinym uzavreny genofond
- nasla by se spousta vyjimek. Nebo Vam bude nekdo tvrdit, ze druh je
ekospecies, tedy soubor jedincu se stejnymi pozadavky na prostredi, ze je to
obsazeni niky - nasly by se vyjimky. Existuje spousta dalsich definic, daji
se vyhledat v literature nebo v sesitech z prednasek. Cele to ale pusobi
dojmem, ze druh neni tak ulne objektivni kategorie, spousta lidi ale zastava
naopak nazor, ze tohle vsechno nevadi, ze je to proste jedina prirozena
jednotka zive prirody... Tak co s tim ?
V jedne zahranicni publikaci (M. Ridley - Evolution) jsem cetl o pokusu,
ktery udelali vedci ve snaze vyresit otazku objektivni existence druhu.
Vypravili se na Guinejske ostrovy a porovnali, jakym zpusobem prislusnici
domorodych pralesnich kmenu rozlisuji zvirata na druhy se zpusobem, ktery je
uzivan v evropskych a severoamerickych muzeich. Vysledkem bylo, ze vetsinu
zvirat a rostlin, ktre byly do vyzkumu zahrnuty, roztridili domorodci stejne
jako belosi. Jak se vsak v poslednim odstavci kapitoly v knize uvadi,
neni to vlastne zadny dukaz objektivni existence druhu, ale je to dukaz toh,
ze lidska logika pouziva stejnou "klastrovku" i ve vzdalenych zemepisnych
oblastech a kulturach. Budeme-li uprimni, takovy argument se tezko vyvraci a
je videt, ze nas v otaze objektivity nevychylil ani na jednu stranu.
Jeste jednu vec a pak uz skoncim. V soucasne dobe (ja to pozoruji zejmena u
botaniku a u entomologu), tj. v poslednich asi 10-15 letech, jsou revidovany
stare taxonomicke prace a na populacich "starych dobrych druhu" se popisuji
nekdy i desitky novych druhu. Tak napr. Alchemilla vulgaris (Kontryhel
obecny) je ponovu rozstepen na vice nez 70 druhu, roztrousenych po cele
Evrope. Podobne je to s Taraxacem, Ranunculem a mnoha dalsimi rostlinami (u
zivocichu si nepamatuji konkretni jmena, prot je neuvadim, ale situace je tam
stejna). A pritom velka cast techto novych druhu byla puvodne popsana jako
podruhy, geograficke rasy atd. U vetsiny z nich se dosud ani nevi, zda jejich
odlisnosti maji geneticky podklad, proste to jsou "morfospecies", lisici se
od sebe jen v drobnostech. A tak mne znovu napada otazka, jak je to s
popisovanim novych druhu a jak se zarazuji do krabicek ty organismy, ktere se
evidentne nikam nevejdou ? Obrovskou roli v tom hraje individualni napad
taxonoma, autorita, moda ... na druhe strane ale samozrejme i "smysl pro vec"
a dobre myslena poctiva prace. Tezko se z toho vybira to prave. To je tak,
kdyz chceme za kazdou cenu popsat svet starymi metodami - tridenim a
skatulkovanim. Saktulek nikdy nebude dost.
David