Posted By: Ook (Michal KRSEK) on 'CZsession'
Title:     Session (uz asi po bambilionkraty)
Date:      Wed Feb 28 16:07:31 1996

Zdar,
kdyz uz sem podle poctu postu lidi pirspeli vsickni, kdoz na session byli, 
propadam se hanbou a pisu take.

Jelikoz jsem v patek prijel presne v ocekavanem terminu (13:20), na nadrazi 
samozrejme nikdo necekal. Vyzbrojen chabou znalosti Liberce (coz bylo 
naprosto neuzitecne) a clovekem v Liberci studujicim jiz patym rokem (coz 
naopak dulezite bylo), rohodl jsem se kontaktovat mocneho sysopa. Madie byl 
sice trosicku mimo misu (asi jako kazdy, komu se ukazu bez predchoziho 
ohlaseni- z tornada taky nikdo nema radost) nicmene se ukazal byti 
chladnokrevnym a jak se vytacet telefon. Po chvili se dovolal Sue a po 
prolezeni 2 pater budovy jsme hledajice mekintosovskou ucebnu skoncili 
konecne u Sue. Madiemu evidentne nebylo z takove sily meku dobre, takze me 
ponechal v jame lvove. Po nekolika desitkach minut, kdy jsem se snazil 
vysvetlit, ze jsem Ook, Zub, Krsek a podepisuju se Mike jsem byl prijat na 
milost a bylo mi udeleno pravo najit si vlastni zavislacenku. Neveda, ktere 
ID hledat, chvili jsem zmatene staral v igelitove tasce, az jsem konecne 
nalezl tu pravou (bohuzel se starym ID) :( . Byl jsem vyzvan, abych se 
posadil k nejblizsimu mackovi a pri pohledu na Suemi bylo jasne, ze jakekoliv 
narazky na jeji oblibene pocitace bych mohl prijit k uhone. Casem se vsichni 
Liberecti vytratili a ja tam zustal sam ... Nabizel jsem sice v Chatu na 
prodej nejake pocitace, ale 'vo ty mekintose neni zadnej zajem'. Tak sem tak 
sedel, povesenje v chatu a premyslel, kolik veci bych mohl udelat, sedice u 
nejakeho systemu, kde je normalni telnet :( . Nastesti se casem vratil 
?Emilio a vysvobodil me (a ulil tam jineho zavislaka) ... Pri zjisteni, ze 
jsem sedel asi 5 metru od PCcek me docela ranilo ...

Pote jsem vyrazili k telocvicne, kde jsem potkal strasnou silu zavislaku. 
Nicmene jsem byl v telocvicne prave vcas, abych si stihl zcizit zinenku a 
nakyblovat se k topeni (ne ze by to bylo k necemu platny). No vecer jsem sli 
do takovyho lepsiho pajzliku, kde jsem tvrde doplatil na to, ze zavislaku 
bylo na session o bambilion vic nez zavislacek ... Skocil jsem si dve tri 
kola a vzdy jsem bylodstranen nejakym svalnatejsim zavislakem :( No po 
skonceni jsme zkusili zajit do rockoveho klubu ... No byl to opravdovej rokac 
... Trava smrdela az ven, nicmene dve zavislacky vnikly dovnitr a my chudaci 
zavislaci jsme je tam nemohli nechat (zaplativse 10 Kc). Ovsem po 10 minutach 
jsme byli venku s poznanim, ze kdybysme meli neco na prevleceni, nemuselo to 
tam byt zas tak spatne. Ovsem smrdic marjano, asi bych se domu neodvazil. No 
dorazili jsme do telocvicny, kde nekolik zvislaku 'zpivalo' kotlikarske 
napevy. Chvili jsem poslouchal, nicmene casem jsem usnul pod rozprostrenou MF 
DNES (diky ji za to).

Protoze jsem mel jenom deku, vzbudila mne rano pekelna klendra (i kdyz 
pekelna evokuje teplo, neni tomu vzdy tak). Po uvedeni se do provozuschopneho 
stavu jsme se venku pred telocvicnou trosku pokoulovali a vyrazili po ruznych 
osach k Jestedu. Ja voool jsem podlehl autorite sysopa a rozhodl se jit s nim 
(pod jested Tramem, nahoru pesky). Ovsem MG nam takticky nerekl, ze hodla 
stoupat kolmo na vrstevnice a jeste k tomu nejprudsi casti. Dole pod kopcem 
uz bylo pozde snazit hledat jiny typ doravy (zavislaci lanovkari uz byli 
nahore). Tak jsme vyrazili. Madie, pod pruhlednou zaminkou, ze bude sbirat 
padle, sel takticky od zacatku v pozadi. Brzy jsem zacal chapat, ze slovo 
vysoke boty muze znamenat boty nad kolena ... V pul metru snehu jsem vybiral 
z mych kotnikovych bot snih kazdy druhy krok. Casem se od nas odpojilo 
nekolik dalsich zavislaku, kteri nasadivse rychlejsi tempo, brzy zmizeli za 
obzorem (a nikdy vice jsem je nevidel). Kazdych pul metru jsem myslel, ze 
padnu na usta a kdyz jsem myslel, ze jsem mrtvy, Madie prohlasil, ze je to OK 
a ze jsme v polovine.

No co budu povidat, nakonec tesne pod kopcem mi dosla trpelivost a pozadal 
jsem Madieho, jestli by nam take chvili nechtel razit cestu tim pulmetrem 
snehu (konali jsme prvovystup - zadne stopy pred nami). Madie se vyhrnul 
dopredu a dodnes nevim, kolik nohou vlastne ma. Zatimco po ostatnich 
zavislacich zustavaly dve stopy, po Madiem zustaval pruh 10 metru dokonale 
obraceneho snehu (ze by mel pasy ? ). Nakonec jsem se po temer hodinuapul 
trvajicim vystupu ocitl na vrcholu .. Ten pocit za to stal ...

2B continued ....
Pokracovani zitra ...
                                          Mike